Archiv článků: zoologie

U příležitosti Světového dne zvířat nám odpovědi na několik otázek poskytl RNDr. Evžen Korec, CSc. Je ředitelem Zoo Tábor a vede výzkumnou skupinu, která zkoumá genetiku a dlouhověkost u psů. Viz také: Budou nás psi provázet 20 let? Máte nějaké psí novinky, o něž byste se rad podělil se čtenáři? …

Během covidových uzávěrek pracovníci zoologických zahrad reportovali, že mnohá zvířata jsou bez návštěvníků nesvá a přítomnost lidí jim chybí. Některým zvířatům určitě. Některá by (trvalou) absenci lidí nejspíš vítala. A řadě to bude jedno. Samozřejmě u inteligentnějších druhů již existuje velká variabilita v chování i mezi jedinci, ale nějaké závěry …

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Takovou otázku si položil výzkumný tým vedený ekoložkou Kateřinou Sam z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity. Jejich rozsáhlá experimentální studie v pralesích na Papui-Nové Guineji, která sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry, přinesla znepokojivé odpovědi. …

Sauropodi byli největšími suchozemskými živočichy. Žádný jiný dinosaurus ani suchozemský savec se jim ani nepřiblížil. Nová studie zkoumá, jak tito superobři dosahovali svých rekordních rozměrů v průběhu času. Dříve se předpokládalo, že sauropodi se ke svým výjimečným rozměrům vyvinuli nezávisle na sobě jen několikrát ve své evoluční historii. Díky nové …

V České republice se usadil nový druh savce – bělozubka tmavá. Objevili ji vědci ze dvou ústavů Akademie věd ČR. Přestože její příchod očekávali, zachytit se ji podařilo až na podzim loňského roku, a v podstatě omylem. Objev tohoto drobného hmyzožravce, který je původem z Afriky, představuje významný krok pro …

Některé ryby umí vylézat z vody a trávit na souši určitý čas. Nejčastěji se to děje v noci a z českých ryb to dělají například úhoři. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ukázali, že takovéto ryby mají pravděpodobně vylepšený čich. Analýza genomu a mozku dvou set druhů ryb, naznačuje, že …

Patnáct let sledovali hydrobiologové z Biologického centra AV ČR čtrnáct nádrží, aby upřesnili modely pro výpočet množství ryb v nádržích a jezerech. Výsledky z této rozsáhlé studie pomohou interpretovat údaje z tisíců evropských lokalit. Otázka, kolik ryb je v jezeře, napadne při pohledu na vodní hladinu snad každého. O to …

Experiment s obvyklým designem: Zvíře ví, kde je potrava, ale samo se k ní nemůže dostat. Přichází člověk. Pokusí se mu nyní zvíře naznačit, že by měl vytáhnout pamlsky a poslušně je vydat? Další (nejen) psovědný výzkum z maďarské Eötvös Loránd University. Proti sobě tentokrát byli testováni psi a prasata …

U mnohobuněčných organismů obsahují všechny buňky jedince obvykle stejnou genetickou informaci. Diferenciace buněk je pak řízena regulací genové exprese, tzn. zapínáním a vypínáním různých genů v různých buňkách. Existují však výjimky, kdy namísto umlčení jsou určité sekvence z genomu trvale odstraněny. Zajímavý příklad takové programované DNA eliminace byl popsán u …

Americký norek (mink) předvedl zajímavý evoluční kousek. Změna velikosti mozku spojená s domestikací se u něj ukázala být překvapivě vratná. V průběhu chovu v zajetí došlo u norků amerických ke zmenšení relativní velikosti mozku; tento jev provází domestikaci zvířat běžně. Studie vědců z Ústavu Maxe Plancka pro chování zvířat ale …