Archiv článků: netopýři

Většina pozitivních zvířat byla nalezena na přirozených stanovištích. Čtyři roky shromažďovali vědci informace, jak jsou netopýři promořeni tzv. lyssaviry, mezi které patří i smrtelný virus klasické vztekliny. Mezinárodní tým, jehož členem je mj. Jan Zukal, ředitel Ústavu biologie obratlovců AV ČR, otestoval 1027 jedinců z 25 různých druhů netopýrů z Bulharska, České …

Početnost dvou druhů netopýrů, netopýra velkého (Myotis myotis) a vrápence malého (Rhinolopus hipposideros), kteří zimují v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu, se od roku 1977 výrazně zvýšila. Vyplývá to z celoživotního průzkumu vloni zemřelého zoologa Jana Zimy. Jeho data nyní v prestižním odborném časopise Frontiers in Zoology zveřejnili vědci Ústavu biologie obratlovců …

Přímým zdrojem infekce nebyli netopýři, ale jiní rezervoároví hostitelé. Vědecké výzkumy potvrzují, že netopýři nejsou o nic více nebezpeční než jiné druhy zvířat v naší přírodě a nešíří nemoc COVID-19. Výskyt kolonií netopýrů na půdách či v podstřeší domů tedy nepřináší zvýšené zdravotní riziko. Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON) …

Diverzita nejen netopýřích virů je mnohem větší, než se původně myslelo. Většina virů, které způsobily v posledních letech epidemie s vysokou smrtností, mají původ u divokých zvířat (tzv. zoonózy). Mezi ně patří filoviry (např. Marburg virus, Ebola virus), koronaviry (např. SARS-CoV, MERS-CoV), henipaviry (např. Hendra virus, Nipah virus), arenaviry (např. Lassa virus), …

Koronavirus 2019-nCoV má nejspíš původ u netopýrů, podobně jako SARS, MERS, Ebola nebo Marburg. Nová studie upozorňuje na to, že to nemusí být náhoda. Netopýři mají některé speciální vlastnosti, které s evolucí virů mohou souviset. Vědci z University of California v Berkeley uvádějí, že netopýři mají speciální imunitní systém, který …

Jelikož je tělesná teplota úzce spjata s fyziologickými funkcemi, hibernující živočichové jsou během stavu strnulosti většinou neaktivní, nereagují na okolní podněty a zůstávají imobilní. Typickými představiteli tohoto chování jsou letouni čeledí Vespertilionidae a Rhinolophidae. U některých druhů savců včetně vačnatců, lenochodů, hlodavců a devíti druhů netopýrů však byly zaznamenány pohyby …

K velmi překvapivým výsledkům dospěli čeští vědci zabývající se výzkumem nového onemocnění, které v Severní Americe působí výrazný úbytek hmyzožravých netopýrů. Plíseň, která netopýry napadá v zimě během období hibernace, způsobuje tzv. syndrom bílého nosu. Kritické období zimního spánku, kdy pro hmyzožravce po dobu až šesti měsíců není dostupná žádná …

Syndrom bílého nosu je nová choroba, která má na svědomí hromadné hynutí severoamerických netopýrů a pravděpodobně bude příčinou úplného vyhynutí některých druhů. Od roku 2006, kdy bylo toto plísňové onemocnění hibernujících netopýrů poprvé popsáno, se k němu upírají zraky mnoha vědců v Severní Americe i v Evropě. Přes intenzivní výzkum …