Snímek prachového disku obklopujícího mladou hvězdu Fomalhaut pochází z Webbova přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument). Odhaluje tři vnořené pásy, které se táhnou až do vzdálenosti 23 miliard kilometrů od hvězdy. Vnitřní pásy dosud nebyly nikdy mimo Sluneční soustavu pozorovány, Webbův dalekohled je poprvé. Kredit: NASA, ESA, CSA, A. Gáspár (University of Arizona). Zpracování snímků: A. Pagan (STScI).

U hvězdy Fomalhaut poprvé našli vnitřní pás asteroidů

Astronomové pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba dokázali zaměřit teplý prach kolem blízké mladé hvězdy Fomalhaut. Díky tomu mohli v infračerveném světle studovat první pás asteroidů, který byl kdy pozorován mimo naši Sluneční soustavu.
Příslušné prachové struktury jsou však překvapivě mnohem složitější než pásy asteroidů a Kuiperova pásu, jak je známe od našeho Slunce. Celkově se podařilo objevit tři vnořené pásy, které sahají až do vzdálenosti 23 miliard kilometrů od hvězdy (asi 150 AU). Rozsah nejvzdálenějšího pásu je více dvakrát větší než rozsah Kuiperova pásu malých těles a chladného prachu za Neptunem (Kuiperův pás sahá do vzdálenosti asi 60 AU). Vnitřní pásy dosud nebyly mimo Sluneční soustavu nikdy pozorovány, Webbův dalekohled má prvenství. (Snímky nejvzdálenějšího pásu pořídily již dříve Hubbleúv vesmírný dalekohled, Herschelova vesmírná observatoř a Atacama Large Millimeter/submillimeter Array. Zachytily i obdoby Kuiperova pásu u jiných hvězd. Tyto přístroje však vnitřní pásy zachytit nedokážou. Bez Webbova dalekohledu se u vnitřních pásů prostě neobejdeme.)
Fomalhaut je hvězda viditelná pouhým okem jako nejjasnější hvězda v jižním souhvězdí Piscis Austrinus (Jižní ryba). Předpokládáme, že prachové pásy v systému jsou pozůstatky po srážkách větších těles, obdoba planetek a komet, „trosky“.
Pásy jsou s největší pravděpodobností utvářeny gravitačními silami dosud pro nás neviditelných exoplanet. Podobně uvnitř Sluneční soustavy Jupiter ovládá pás asteroidů, vnitřní okraj Kuiperova pásu je vytvarován Neptunem a vnější okraj by mohl být řízen i zatím neznámými tělesy za ním. Kolem Fomalhautu se pravděpodobně nachází zajímavý planetární systém.
Webbův dalekohled také zobrazil jeden speciální velký oblak prachu, který může být důsledkem srážky dvou protoplanetárních těles ve vnějším prstenci. Jedná se o jiný prvek než možná planeta, kterou Hubble detekoval uvnitř vnějšího prstence v roce 2008. Následná pozorování ukázala, že do roku 2014 tento objekt zmizel. Pravděpodobná interpretace zní, že nově objevený útvar, stejně jako ten předchozí, je rozpínající se oblak velmi jemných prachových částic ze dvou ledových těles, která do sebe narazila.

András Gáspár et al, Spatially resolved imaging of the inner Fomalhaut disk using JWST/MIRI, Nature Astronomy (2023). DOI: 10.1038/s41550-023-01962-6
Zdroj: NASA Goddard Space Flight Center

Vlny na Titanu mohou být dostatečně silné, aby erodovaly pobřeží

Titan, největší Saturnův měsíc, je jediným dalším planetárním tělesem ve Sluneční soustavě, na němž se …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close