autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain
autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Unikátní detektor kvantových vlastností světla

Metoda neprovádí měření stavů světla na jednotlivých kopiích, ale využívá kolektivních vlastností jejich párů.

Týmu vědců z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se podařilo zkonstruovat speciální detektor, který jako první na světě dokáže měřit důležité kvantové vlastnosti stavů světla bez jich porušení. Výsledky tohoto unikátního experimentu otevírají nové možnosti detekce kvantových stavů fotonů i jiných kvantových objektů. Vědecká práce týmu expertů z katedry optiky prošla náročným recenzním řízením v prestižním časopise npj Quantum Information, ve kterém byla zveřejněna na konci letošního července. Olomoučtí vědci se tak zařadili po bok kolegů z Griffith University v australském Brisbane a Yale University ve Spojených státech, kteří provádí experimenty podobného zaměření.

Detektor zkonstruovaný olomouckými vědci zachycuje současně prostorové a polarizační vlastnosti jednotlivých fotonů. Jeho experimentální konstrukce byla velmi náročná. Složitý přístroj totiž využívá sedm vzájemně propojených interferometrů, s jejichž pomocí lze sledovat a rozpoznat velmi malé změny vzdáleností s přesností na desítky nanometrů, což odpovídá zhruba tisícině tloušťky vlasu. „Také jsme museli zajistit, aby se dva fotony v experimentu potkaly na přesně určeném místě a ve stejný okamžik. Tím rozumíme časový interval trvající jednu tisícinu miliardtiny sekundy,“ popsal člen vědeckého týmu Michal Mičuda složitý experiment, na jehož konci byl unikátní detektor.

Samotné měření pak vyžadovalo velkou míru automatizace experimentální sestavy. „Pro ověření správné činnosti detektoru bylo potřeba provádět desítky tisíc měření. Automatizace si vyžádala vývoj vlastních počítačově řízených montáží pro optické elementy. Další velkou výzvou byla orientace v komplexní struktuře získaných dat a jejich zpracování do formy čitelné člověkem,“ upozornil první autor publikace Robert Stárek.

Kvantová mechanika popisuje svět atomů a fotonů. Často se o ní říká, že je teorií měření. Atomy a fotony jsou totiž měřením vždy nějak ovlivněny. Zisk určité informace o atomech či fotonech je vždy vyvážen ztrátou jiné. Kvantová fyzika nejprve přišla s měřením energie atomů či fotonů. Toto měření nemění energetické stavy, ale na druhou stranu ničí informaci o jejich kvantové superpozici, která je potřebná pro aplikace jako kvantová kryptografie nebo kvantové počítače. Za experimentální vývoj vedoucí k možnosti měření energie mikrovlnného záření dostal profesor Serge Haroche Nobelovu cenu v roce 2012.

Detektor zkonstruovaný týmem vědců z katedry optiky nyní potvrdil teoretický koncept, který v roce 2002 publikoval profesor Radim Filip ještě jako Ph.D. student. Jím navržená metoda umožňovala přímo detekovat nikoliv energii, ale důležité kvantové charakteristiky stavů fotonů a fononů bez jejich porušení.

„Bohužel jinak velmi úspěšné experimenty profesora Haroche se postupně ukázaly pro tento účel jako ne zcela vhodné. Museli jsme tedy na první test této metodiky čekat dlouhých patnáct let. Po prvních krocích australského týmu v Brisbane a začátku experimentálních testů na Yale University se supravodivými elektrickými obvody jsme věřili, že stále stihneme být první. A vyšlo to. Vidíme krásně, jak tato revoluční detekce pracuje v laboratoři, což je klíčové pro další vývoj podobných metod,“ uvedl profesor Filip.

Měřené nelineární vlastnosti umožňují charakterizovat i libovolně složité stavy překvapivě třeba na makroskopické úrovni. Metoda neprovádí měření stavů světla na jednotlivých kopiích, ale využívá kolektivních vlastností jejich párů. To ale není možné bez kvalitní technologie a experimentálních dovedností.

„Klíčem k úspěšné a efektivní realizaci kvantového detektoru bylo využití hybridního kódování kvantových bitů do polarizačních i prostorových stupňů volnosti jednotlivých fotonů. Tento postup umožnil provést požadovaná kvantová měření s pomocí inherentně stabilního vícecestného optického interferometrického uspořádání dovolujícího komplikovanou interferenci drah a polarizace dvojic fotonů. Výsledný optický kvantový procesor představuje komplexní kvantový logický obvod kombinující tříqubitové kvantové hradlo a několik dvouqubitových hradel,“ podotkl profesor Jaromír Fiurášek.

Tento detektor byl již v roce 2002 teoreticky zobecněn na složitější nelineární vlastnosti kvantových stavů týmem kolem profesora Pavla Horodeckého, objevitele prvních kritérií kvantových korelací, a zakladatele kvantové kryptografie profesora Artura Ekerta. Nyní existuje celá řada aplikací této metodiky od fundamentálních testů po aplikace v kvantové sensorice, přípravu kvantových stavů či kvantové počítání. „To otevírá obrovský prostor pro další experimentální vývoj jak na katedře optiky, tak ve světě,“ dodal profesor Filip.

tisková zpráva Univerzity Palackého v Olomouci

Nový superpočítač pro ostravské centrum IT4Innovations

18jádrové procesory Intelu a výkon 800 teraflopů. Na VŠB – Technické univerzitě Ostrava byla podepsána …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close