Unikátní nález z doby lovců sobů a koní na severní Moravě

Archeologové z Moravského zemského muzea představují unikátní nález z lokality Ostrava-Hošťálkovice II. Jemná rytina koně a mamuta na povrchu říčního valounu je stará přibližně 15 tisíc let. Podobný předmět z tohoto období nebyl v Česku nalezen již několik desítek let.

Ústav Anthropos a Centrum kulturní antropologie Moravského zemského muzea v Brně poprvé představují veřejnosti unikátní nález – jemnou rytinu mamuta a koně na povrchu říčního valounu kulmské břidlice, která by měla být stará přibližně 15 tisíc let. Umělecký předmět o velikosti 75×50×19,5 mm se podařilo odkrýt v rámci archeologického výzkumu paleolitické lokality Ostrava-Hošťálkovice II.

Badatelský archeologický výzkum byl v Hošťálkovicích zahájen v roce 2019. Zprvu se soustředil na výzkum v místě známého gravettienského osídlení – lovců mamutů – z doby zhruba před 26 tisíci lety. V roce 2021 se pak podařilo identifikovat novou, dosud neznámou archeologickou vrstvu, která dokládá pobyt lovců kultury magdalénienu (lovci sobů a koní). Vyvrcholením dosavadní badatelské činnosti je pak nález zmiňovaného uměleckého předmětu, který byl vyzvednut v roce 2022 v prostoru kamenné struktury, která kromě pískovcových bloků a ploten obsahovala i nástroje a čepele z místního pazourku či hrubé nástroje z říčního křemene. „Ke skutečnému objevu rytiny však došlo až v laboratoři muzea, když se nám při čištění nálezů podařilo rozpoznat rýhy ryté kamenným nástrojem. Postupně se tak objevila postava nějakého zvířete podobného mladému mamutovi. Pomocí 3D mikroskopu se nám posléze podařilo rozpoznat hlavu dalšího zvířete, kterým je kůň,“ nadšeně vysvětluje Zdeňka Nerudová.

Zatímco kůň byl pro tehdejší lovce běžným a často loveným zvířetem, mamut v té době vymíral, a patrně proto byl magdalénienskými lovci zobrazován zcela výjimečně. „Na území České republiky je to v této kompozici zcela unikátní předmět, přestože z tohoto období známe krásné rytiny koní a bizonů z jeskyně Pekárny. Nejbližší paralely rytin mamutů jsou známy až z Německa,“ pokračuje Petr Neruda. „Výjimečnou se stává i samotná zkoumaná lokalita, neboť se na ní dochovalo několik fází osídlení, období magdalénienu bylo dosud z oblasti Ostravska neznámé,“ dodává Neruda. Všechny dřívější významné nálezy jako například soška ženy z krevele z Landeku, veřejnosti známá jako Petřkovická venuše, pocházely z období lovců mamutů – gravettienu.

Výzkum probíhá za finanční podpory MK ČR a MZM a za podpory městského obvodu Ostrava-Hošťálkovice a neobešel by se ani bez pomoci studentů středních i vysokých škol. Na zpracování nálezu i celé lokality spolupracuje MZM s kolegy z mnoha českých vědeckých institucí a nově se zapojili i kolegové ze zahraničí.

„Velmi oceňujeme vstřícný přístup vedení městského obvodu, konkrétně děkujeme panu starostovi Jurečkovi. Pokud má archeolog klid na práci a dostatek času, dochází i k takovým mimořádným úspěchům. Samozřejmě, bez trochy štěstí to nejde nikdy,“ usmívá se generální ředitel MZM Jiří Mitáček.

tisková zpráva Moravského zemského muzea

Ptačí vejce je (téměř) sterilní. Bakterie kolonizují vejce až po vylíhnutí

O tom, zda mohou rodiče různých živočišných druhů včetně lidí předávat svým potomkům “užitečné“ bakterie …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close