Dva unikátní tomografy pro zobrazování funkcí a struktury mozku a míchy začali vědci z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity (MU) využívat pro výzkum lidské mysli a mozku za pomoci nukleární magnetické rezonance. Díky přístrojům za přibližně 100 milionů korun budou vědci moci zkoumat řadu závažných onemocnění, jako je Parkinsonova či Alzheimerova choroba nebo epilepsie a schizofrenie a použijí je také ke studiu fungování zdravého mozku při výzkumu rizikového chování řidičů nebo vnímání hudby.
„Výzkum, který se zde začíná rozvíjet, je dobrým příkladem spolupráce různých vědních oborů. Propojení lékařských, biologických nebo fyzikálních disciplín s obory z odlišné části vědního spektra, jako je psychologie, kinantropologie nebo hudební věda, může významně posunout poznání fungování lidské mysli,“ řekl rektor MU Mikuláš Bek.
Dva přístroje MAGNETOM Prisma se silou magnetického pole tři Tesla mají jedinečnou kombinaci technických i softwarových vlastností a svými parametry se výrazně liší od těch, které se využívají v nemocnicích. „Jde o špičkový magnetický skener, který poskytuje nové možnosti zobrazování jak anatomických detailů, tak i funkčních procesů v lidském těle,“ řekl Vratislav Švorčík ze společnosti Siemens, která přístroje dodala.
„Díky novým magnetickým rezonancím budeme mít přesnější a detailnější výsledky měření a můžeme provádět nové typy měření, které dosud nebylo možné v České republice realizovat,“ uvedl koordinátor výzkumu mozku a lidské mysli Ivan Rektor.
Mezi první výzkumy, k nimž se přístroje využijí, patří mezinárodní studie o Parkinsonově a Alzheimerově nemoci. Během několika let budou lékaři sledovat vybrané pacienty a porovnávat u nich projevy nemoci, výsledky genetických testů a anatomické a funkční snímky jejich mozků. „Shromážděné znalosti nám v budoucnu pomohou s časnou diagnostikou choroby a se zlepšením prognózy,“ přiblížil Rektor.
Odborníci z centra CEITEC MU ve spolupráci s Fakultní nemocnicí u sv. Anny připravují také studii zaměřenou na epilepsii. Spolu s odborníky z Fakulty sportovních studií MU pak budou sledovat, do jaké míry ovlivňuje pravidelný pohyb projevy a rozvoj časné Alzheimerovy choroby. „Studie bude zahrnovat pacienty s mírným postižením paměti a zdravé dobrovolníky jako kontrolní skupinu. Bude je čekat půlroční tanečně-pohybový program na fakultě sportovních studií a my pak budeme za pomoci zobrazovacích metod sledovat stav jejich mozku a pozornostních a paměťových funkcí. Předpokládáme, že cvičení může zlepšit kvalitu života pacientů a možná i zpomalit průběh onemocnění,“ doplnil Rektor.
Nové přístroje jsou součástí sdílené laboratoře multimodálního a funkčního zobrazování, v níž mohou vědci již řadu měsíců využívat mimo jiné také speciální elektroencefalograf.