Mléčná dráha má za sebou určitě zajímavou historii, kterou detailněji poznáváme teprve v poslední době. S několika sousedními galaxiemi se srazila ve smyslu, že skrz sebe navzájem prošly, jiné zcela pohltila. Nedávno si v médiích získal celkem oblibu objev, podle kterého Mléčná dráha před miliardami let fúzovala s galaxií s chytlavým jménem Kraken (poznámka PH: Kdo koho asi pozřel? Neměli bychom naši Galaxii tedy přejmenovat :-)).
Nové zjištění ukazuje, že zbytky cizí galaxie se ukrývají i přímo v centru Mléčné dráhy. Objev vychází z dat projektu APOGEE (Apache Point Observatory Galactic Evolution Experiment) v rámci Sloan Digital Sky Surveys. Galaxie pojmenovaná Heracles se s Mléčnou dráhou srazila přes asi 10 miliardami let, kdy se naše galaxie teprve formovala a vypadala o dost jinak. Zbytky galaxie Heracles dnes tvoří až jednu třetinu sférického halo uvnitř Mléčné dráhy (poznámka: snad odtud i název, galaxie je jakoby nesmrtelná podobně jako starořecký hrdina; ten sice zemřel, ale pak ho vzali na Olymp). Logicky pak vzniká otázka, proč jsme si Heracla všimli až nyní. Jeden z autorů výzkumu, Ricardo Schiavon z Liverpool John Moores University, to vysvětluje tím, že bylo potřeba prozkoumat chemické složení („signatury“) i pohyby desítek tisíc hvězd. Pro oblasti poblíž galaktického centra se to provádí těžko. Teprve APOGEE dokáže proniknout skrz blokující oblaka mezihvězdného prachu; namísto viditelného světla provádí APOGEE pozorování v blízké infračervené oblasti.
V rámci projektu se už podařilo změřit spektra i rychlosti asi půl milionu hvězd, včetně dosud skrytého jádra Mléčné dráhy. Z desítek tisíc zde zkoumaných hvězd měly stovky neobvyklé chemické složení i rychlosti. Nakonec to umožnilo vystopovat přesné umístění i historii této fosilní galaxie.
Dosud jsme zbytky starších galaxií dokázali identifikovat pouze na okrajích Mléčné dráhy, v příslušném vnějším halo, které je řídké a tedy dobře průhledné. Když si ale uvědomíme, že naše galaxie se formovala cca zevnitř ven, stopy prvních srážek/fúzí se nacházejí hluboko uvnitř galaktického disku v podobě různých vyboulení.
Autoři výzkumu uvádějí, že Mléčná dráha je možná dost neobvyklá galaxie – a to nejen kvůli tomu, že ji obýváme zrovna my, ale protože většina podobně hmotných spirálních galaxií má za sebou, pokud víme, mnohem klidnější historii s méně událostmi tohoto typu.
Počítačová simulace formování Mléčné dráhy od 13 miliard let po současnost
Credit: Ted Mackereth based on the EAGLE simulations
„Evidence from APOGEE for the Presence of a Major Building Block of the Halo Buried in the Inner Galaxy,“ Danny Horta et al., 2020 Nov. 20, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: arxiv.org/abs/2007.10374
Zdroj: Sloan Digital Sky Survey / Phys.org a další