Zebra, autor: Ltshears - Trisha M Shears, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain
Zebra, autor: Ltshears - Trisha M Shears, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Už (zase) najisto víme, proč jsou zebry pruhované

Aktuální odpověď praví, že se tím chladí, a to kupodivu lépe, než kdyby byly celé světlé.
Otázka, proč mají zebry pruhy, je samozřejmě populární. Jako první napadne pohlavní výběr. Problém s teoriemi, které argumentují vkusem (zejména) samic, spočívá v tom, že je nesnadno s nimi dále pracovat – snad jen, že intenzita znaku u příbuzných druhů může být různá podle konkrétního pohlavního chování, míry sdílení péče o potomstvo atd.
Cílem signálu, praví rovněž populární teorie, mohou být predátoři i parazitický hmyz. U predátorů se uvažovalo o tom, že by pruhy mohly zebru opticky zvětšovat, nebo mást predátora při jejím útěku a ztěžovat pronásledování. Asi před 5 lety se jako „definitivní odpověď“ objevilo tvrzení, že pruhování mate bodavý hmyz přenášející choroby, zejména mouchy tse tse.
Skutečně kuriózní teorie pak praví, že zebry tímto způsobem ztěžují možnost stádo spočítat. (Pomiňme, že to trochu připomíná skupinovou selekci, to bychom ještě vyargumentovali, že jedinci ve skupině si bývají mnohdy příbuzní atd. A koho že má signál mást? Snad že by predátor nenapadl větší stádo? To asi sotva. Nebo kvůli střetnutí s jiným stádem, asi jako když vlci vyjí různými hlasy snad proto, aby si cizí smečka myslela, že jich je víc? Ale bojují spolu různá stáda zeber vůbec? A pomiňme, zda takové lstivosti věříme v případě vlků…)
Alison Cobb (amatérská zooložka) a Stephen Cobb (profesionální zoolog a její manžel, aktuálně 85 let, s výzkumem zeber začal před 40 lety) nyní v publikaci vydané v časopisu British Natural History Museum tvrdí, že mají ještě jinou odpověď. Zebry se prý pomocí pruhů ochlazují – podporu pro tento názor má poskytnout i to, že čím blíže rovníku druh zebry žije, tím výraznější pruhování má.
Jak to má konkrétně fungovat? V první řadě, mezi černými a bílými pruhy vzniká teplotní gradient, což s sebou nese proudění vzduchu. Jak se otepluje, rozdíl mezi černým a bílým pruhem může dosáhnout hodnot 12-15 stupňů. Díky tomu se zebry mohou snadněji potit, právě z černých pruhů, a tím se ochlazovat. Zebry také urychlují ztráty tepla tím, že na černých pruzích vztyčují chlupy. (Nebýt toho, rozdíl teplot mezi pruhy by mohl být ještě vyšší, jak se experimentálně prokázalo u mrtvého zvířete.) Speciální roli při pocení zeber má hrát také protein latherin, který způsobuje, že pot pění (snižuje jeho povrchové napětí). Tím roste povrch kapaliny, urychluje se její odpařování a tím i ochlazování. Za chladných rán lze chlupy na černých pruzích zase uspořádat tak, aby přenos tepla byl co nejmenší.
Stephen Cobb dokonce uvádí, že zebry uklidňuje, když jim někdo kartáčuje srst – zase možná proto, že je související proudění ochlazuje.

Alison Cobb et al, Do zebra stripes influence thermoregulation?, Journal of Natural History (2019). DOI: 10.1080/00222933.2019.1607600
Zdroj: Phys.org a další

Poznámky PH:
Ne že by pruhování nemohlo mít více výhod současně a jednotlivá vysvětlení se tak nutně vylučovala. Ale přece jen různé výklady dávají různé předpovědi: budou zebry nejpruhovanější tam, kde je nejvíc bodavého hmyzu, tam, kde je nevíc lvů, nebo tam, kde je nejtepleji…?
Ochlazování a ochrana před bodavým hmyzem by mohly spolu souviset i tak, že relativně rychlejší proudění vzduchu kolem zebry znesnadňuje hmyzu usednutí na kůži.
U rovníku se zebry na rostoucí teplotu adaptují také tak, že jsou relativně menší (známý vztah mezi velikosti zvířat a zeměpisnou šířkou, jde o poměr mezi objemem a povrchem těla).
Zebra je opravdu elegantní a jako příbuzný koně/osla by se hodila jako tažné zvíře i společník. Uvádí se, že jeden anglický šlechtic takto opravdu používal kočár tažený dvěma zebrami. Naneštěstí jsou zebry poměrně vzteklé, především se vzrůstajícím věkem, a kousavé. I v zoo mají na svědomí řadu úrazů ošetřovatelů.
Drbání srsti může být samozřejmě zebrám příjemné i z jiného důvodu.

Kvantové počítače z Majoranových fermionů

Majoranovy fermiony vznikly ve 30. letech jako teoretický koncept. Popularitu jim možná zajistil osud autora …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close