Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mezinárodní tým vědců (hlavní autorka Blakesley Burkhart z Rutgers University v New Brunswicku) objevil potenciálně hvězdotvorný oblak, který je jednou z největších jednotlivých struktur na obloze a nachází se navíc kousek od nás. Proč jsme ho pak dosud neznali? Má jít totiž o první případ, kdy byl molekulární oblak detekován pomocí světla vyzařovaného ve vzdálené ultrafialové oblasti spektra.
Vědci pojmenovali molekulární vodíkový oblak Eos podle řecké bohyně ranních červánků.
Molekulární mračna se skládají z plynu a prachu – nejčastější molekulou je vodík, obsahují ale také další látky, například oxid uhelnatý. Molekulární mračna obvykle detekujeme pomocí konvenčních metod, jako jsou rádiová a infračervená pozorování, která snadno zachytí chemickou stopu oxidu uhelnatého.
Pro tuto práci vědci použili jiný přístup. „Jedná se o vůbec první molekulární mrak objevený přímým hledáním vzdáleného ultrafialového záření molekulárního vodíku,“ uvádí B. Burkhart. „Data ukázala zářící molekuly vodíku detekované pomocí fluorescence v dalekém ultrafialovém spektru. Oblak tak doslova září ve tmě.“ (Naopak zrovna oxidu uhelnatého v tomto oblaku moc není, proto je standardní metodou neviditelný.)
Eos nepředstavuje pro Zemi a Sluneční soustavu žádné nebezpečí.
Prostředí tvořené plynem a prachem, které vyplňuje prostor mezi hvězdami, slouží jako surovina pro vznik nových hvězd.
Plynný oblak ve tvaru půlměsíce se nachází asi 300 světelných let od Země na okraji Místní bubliny, velké dutiny ve vesmíru vyplněné plynem, která zahrnuje i Sluneční soustavu. Vědci odhadují, že Eos je obrovský (v projekci na oblohu asi 40 Měsíců) a má hmotnost asi 3 400krát větší než Slunce. Podle modelů by měl existovat ještě tak 6 milionů let, pak se zřejmě „vypaří“.
A nearby dark molecular cloud in the Local Bubble revealed via H2 fluorescence, Nature Astronomy (2025). DOI: 10.1038/s41550-025-02541-7
Zdroj: Rutgers University / přeloženo / zkráceno
