Sciencemag.cz
Doporučujeme
Astronomové pozorovali vznik dvou planet v disku kolem mladé hvězdy s názvem WISPIT 2. Poté, co již dříve objevili jednu planetu, skupina nyní využila dalekohledy Evropské jižní observatoře (ESO) k potvrzení existence další. Tato pozorování spolu s jedinečnou strukturou disku kolem hvězdy naznačují, že systém WISPIT 2 by mohl připomínat mladou sluneční soustavu.
„WISPIT 2 nám poskytuje dosud nejlepší pohled do naší vlastní minulosti,“ říká Chloe Lawlor, doktorandka na Univerzitě v Galway v Irsku a hlavní autorka studie, která nedávno vyšla v časopise The Astrophysical Journal Letters.
Tento systém je po PDS 70 teprve druhým známým systémem, ve kterém byly přímo pozorovány dvě planety v procesu formování kolem své mateřské hvězdy. Na rozdíl od PDS 70 má však WISPIT 2 velmi rozsáhlý disk pro formování planet s charakteristickými mezerami a prstenci. „Tyto struktury naznačují, že se v současné době formují další planety, které nakonec detekujeme,“ říká Lawlor.
„WISPIT 2 nám poskytuje klíčovou laboratoř nejen k pozorování vzniku jedné planety, ale celého planetárního systému,“ říká Christian Ginski, spoluautor studie a výzkumník na Univerzitě v Galway. Díky těmto pozorováním se astronomové snaží lépe pochopit, jak se mladé planetární systémy vyvíjejí v zralé, jako je ten náš.
První nově objevená planeta v této soustavě – pojmenovaná WISPIT 2b – byla zaznamenána loni; má hmotnost téměř pětkrát větší než Jupiter a obíhá kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti přibližně 60násobku vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. „Tento objev nového vznikajícího světa skutečně ukázal úžasný potenciál našich současných přístrojů,“ řekla Richelle van Capelleveen, doktorandka na Leiden Observatory v Nizozemsku a vedoucí předchozí studie. Poté, co byl v blízkosti hvězdy identifikován další objekt [1], potvrdila měření provedená pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) a interferometru VLTI (VLT Interferometer) jeho planetární povahu. Nová planeta – WISPIT 2c – je čtyřikrát blíže k centrální hvězdě a má dvakrát větší hmotnost než WISPIT 2b. Obě planety jsou plynní obři, podobně jako vnější planety v naší sluneční soustavě.
K potvrzení existence WISPIT 2c tým využil přístroj SPHERE na dalekohledu VLT ESO, který pořídil snímek objektu. Poté tým použil přístroj GRAVITY+ na VLTI, aby potvrdil, že se skutečně jedná o planetu. „Pro naši studii bylo klíčové využití nedávného vylepšení přístroje GRAVITY+, bez kterého bychom nebyli schopni tak jasně detekovat planetu tak blízko její hvězdy,“ říká Guillaume Bourdarot, spoluautor studie a výzkumník z Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku v Garchingu v Německu.
Obě planety v systému WISPIT 2 se nacházejí v jasně vymezených mezerách v disku prachu a plynu obíhajícím kolem mladé hvězdy. Tyto mezery jsou výsledkem vývoje jednotlivých planet: částice v disku se hromadí a jejich gravitace přitahuje další hmotu, dokud nevznikne zárodek planety. Zbývající hmota kolem každé mezery vytváří v disku charakteristické prachové prstence.
Kromě mezer, ve kterých byly objeveny tyto dvě planety, se v disku WISPIT 2 nachází alespoň jedna menší mezera dále od hvězdy. „Máme podezření, že tuto mezeru vytváří třetí planeta,“ říká Lawlor, „pravděpodobně o hmotnosti Saturnu, protože mezera je mnohem užší a mělčí.“. Tým se těší na další pozorování a Ginski poznamenává, že „s připravovaným dalekohledem ELT (Extremely Large Telescope) ESO budeme možná schopni takovou planetu přímo vyfotografovat.“.
Poznámky
[1] První náznaky existence druhé planety vyplynuly z pozorování provedených pomocí přístroje MagAO-X Arizonské univerzity na 6,5metrových dalekohledech Magellan v Chile a pomocí přístroje LMIRcam Virginské univerzity na interferometru LBT (Large Binocular Telescope) v USA.
Výsledky tohoto výzkumu byly představeny v článku, který vyjde v časopise The Astrophysical Journal Letters.
