Sciencemag.cz
Related Articles
Botanické druhy pivoněk mají mnohdy vlastnosti, které chybí u odrůd pivoňky čínské a lékařské. Mimo jiné jde o žlutou barvu květu, časnost kvetení, tvar listů a celkový habitus. Jedním ze šlechtitelských cílů Průhonické botanické zahrady bylo právě experimentální využití různé mezidruhové kombinace k získání neobvyklých odrůd.
Mnoho opylení končilo bez úspěchu anebo jen s malým počtem semen. Ale i tak vznikly některé velice zajímavé odrůdy.
Nejstarší v této skupině je křížení Paeonia rossii × P. ‚Early Caucasian‘ provedené v Botanické zahradě hl. města Prahy (2009) a vyseté v Průhonicích. Semenáče vykvétají velice časně ve škále barev od nažloutlé po růžovou. Listy jsou podobné P. rossii, tmavě zelené, při rašení purpurové, tuhé, kožovité. Poprvé kvetly v roce 2015. Nevýhodou je, že rostliny z tohoto křížení jsou vesměs hodně citlivé na botrytidu. Vybrané klony byly poté vysazeny do záhonu českých pivoněk k dalšímu pozorování a popisu. Během 4th Czech International Rock Garden Conference, která se uskutečnila 5.–9. května 2023 v Průhonicích, měli její účastníci možnost vybrat a pojmenovat jednu odrůdu z tohoto výsevu. Paeonia ‚Průhonice Friendship‘, která zvítězila, je neobvyklá nazelenalou barvou květu.
Z mezidruhových kříženců křížených v Průhonické botanické zahradě se jako perspektivní jeví P. obovata × tenuifolia ‚Erotikon‘, gracilní rostlina se svítivě růžovými květy a výrazným líčkem. Její sesterská rostlina, která se liší jen nepatrně, je odrůda P. obovata × tenuifolia ‚Extáze‘. P. obovata byla drobná rostlina dříve taxonomicky oddělovaná do druhu P. japonica. Pocházela z japonské školky Shikoku Garden. Z křížení, které také proběhlo v Botanické zahradě hl. města Prahy a jež bylo dopěstované v Průhonicích, vznikla jen dvě semena. Naštěstí obě vyklíčila a podařilo se je dopěstovat až do dospělosti. Pojmenování vychází z nejstarších českých filmů.
Z dalších mezidruhových křížení můžeme jmenovat Paeonia anomala × P. tenuifolia, ze kterého se podařilo dopěstovat kolem 20 kvetoucích jedinců. Rostliny se jen mírně lišily ve velikosti, poléhavosti a zbarvení stonků. Pro další množení a pozorování byly vybráni tři jedinci.
Z křížení Paeonia lactiflora ‚Bowl of Beauty‘ × P. peregrina ex Murfatlar se podařilo dopěstovat dva květuschopné jedince. Jako zajímavější se jeví semenáč č. 2 pro svůj kompaktní vzpřímený růst. Byl vybrán v roce 2025.
Také dva jedinci pocházejí z křížení Paeonia lactiflora ‚Kameno-kegomoro‘ × P. parnassica. Jedná se o nízké pivoňky s tmavou barvou květu získanou od P. parnassica. Jeden semenáč má nevýrazně nažloutlou barvu listu, druhý má list mírně našedlý. Ten jsme v roce 2025 pojmenovali Paeonia ‚Rose of Parnass‘.
Z křížení Paeonia lactiflora ‚Hinode Sekai‘ × P. obovata jsme dopěstovali jedince s jednoduchými růžovými květy. Mírně se odlišují ve velikosti růstu a počtu květů. Jsou velice životné, vytvářejí velký počet kvetouicích stonků.
Asi nejzajímavější rostliny vznikly z křížení Paeonia lactiflora ‚Henry Potin‘ × P. mairei. Do květu se podařilo dopěstovat několik semenáčů. Jedná se mohutné, bujně rostoucí pivoňky. Žilkování jejich listů a růžovofialový květ odkazuje na P. mairei. Několik jedinců má květy jednoduché, jeden jedinec, který ale zatím není v květu stabilní, poloplné či plné. Zajímavé je, že u rostlin s jednoduchým květem došlo k přeměně tyčinek v pestíky. Nejvýraznější přeměna je u odrůdy ‚Flowering Cone‘, kdy
purpurově zbarvené pestíky zůstávají dlouho neseschlé i po opadání korunních lístků. Odrůda byla pojmenována v roce 2025.
…
Trojské šlechtění
Druhé pracoviště, které se šlechtěním pivoněk v České republice zabývalo, je Botanická zahrada hl. m. Prahy v Praze-Troji. Sbírka pivoněk v pražské botanické zahradě v Troji a Podhoří byla založena kolem roku 1997 RNDr. Pavlem Sekerkou. Rostliny sloužily především k tvorbě expozice Pivoňkové louky v dnešním Areálu sever a také jako doplněk v Japonské zahradě. Základ sbírky tvořily odrůdy ze školek v Litomyšli, z Průhonic a velká část jich byla postupně získána nákupem z významných světových zahradnických podniků: Callie’s Beaux Jardin (USA), Caprice Farm Nursery (USA), Kelways Ltd. (Anglie), Klehm Nursery (dnes Klehm’s Song Sparrow – USA), Kotobuki-bussan (Japonsko), Pivoines Rivière (Francie). Heze Paeony Company (Čína), Cricket Hill Garden (USA), Wolfgang Linnemann (Německo) a Pieter Zwijnenburg (Nizozemsko).
Jako první instituce u nás dovezla Botanická zahrada hl. m. Prahy křížence dřevitých a bylinných pivoněk – meziskupinové hybridy.
Ještě před vznikem Pivoňkové louky získávala zahrada osivo pivoněk z výměny mezi botanickými zahradami (Index Seminum). Z konce osmdesátých let tak pocházejí čtyři keře hybridů Paeonia rockii s výrazným tmavým středem. Byly pojmenovány po ředitelích botanické zahrady – ‚J. Jager‘, ‚J. Vyskočil‘, ‚E. Pechman‘ a ‚J. Haager‘ (Sekerka, Horáček 2011). Bohužel jako většina odrůd této skupiny se jen obtížně množí, a proto nebyly zavedeny do kultury.
úryvek z knihy
Pavel Sekerka: Šlechtění pivoněk
Academia 2026
O knize na webu vydavatele
