Letící hejno krkavcovitých ptáků, kredit: Credit: Alex Thornton, University of Exeter

Hejna kavek inspirují řízení dronů

I od nás známe úchvatné hromadné přelety krkavcovitých ptáků na jejich nocoviště. V případě ČR se jedná o hejna havranů, v nichž se ovšem vyskytují i kavky (snášejí se s havrany dobře), o nichž bude následující text.
Na britské University of Exeter studovali dynamiku a organizaci hejn krkavcovitých ptáků pomocí teorie chaosu. Zaměřili se na kavky z různých míst Cornwallu a zkoumali, nakolik lze hejna pokládat za chaotická, nakolik za organizovaná, eventuálně zda zde nedochází k nějakým fázovým přechodům. Pod studií publikovanou v Nature Communications jsou dále podepsaní lidé ze Stanford University a kanadské Simon Fraser University. Autoři práce tvrdí, že klíčovým parametrem je hustota hejna, fázovému přechodu má docházet při překročení určité hodnoty. Naopak prý nezáleží na absolutní velikosti hejna (poznámka PH: i když obě věci spolu souvisejí, při růstu dojde i ke smačkávání, 10 000 havranů nepokryje 1000krát víc oblohy než 10 ptáků).
Důležité pro chování ptáků je cíl hejna; pokud si kavky prostě letí na nocoviště, pak reagují na pevně dané množství svých sousedů. Je-li cílem hejna zastrašit predátora, pak naopak reagují na všechny sousedy v určité vzdálenosti. V tomto případě právě dochází i ke zmíněnému fázovému přechodu. Kavky se nejprve pohybují přibližně náhodně a křikem svolávají své kolegy. Jakmile hustota dosáhne určitého stavu, hejno se začíná chovat organizovaně jako jeden celek.
Fungování obřích ptačích hejn je fascinující samo o sobě, ale autoři výzkumu navíc soudí, že bychom se tím mohli inspirovat i v případě dronů a dalších autonomních mobilních systémů, které občas pracují v rámci skupin. V případě kavek existují vlastně tři různé režimy (přelet a dva režimy proti predátorům), mezi nimiž se sada používaných pravidel přepíná.

Nature Communications (2019). DOI: 10.1038/s41467-019-13281-4
Zdroj: University of Exeter/Phys.org

V CERNU asi detekovali dosud neznámý tetrakvark

Známé hardony vznikají spojením 2 nebo 3 kvarků, respektive antikvarků. Ze tří kvarků jsou složeny …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close