PittCoVacc, vakcína proti koronaviru vytvořená na University of Pittsburgh, cílí na virové proteiny – na rozdíl od jinde vyvíjených RNA (mRNA) vakcín. PittCoVacc vychází z podobných zdejších projektů týkajících se SARS-CoV v roce 2003 a MERS-CoV r. 2014, na nichž její autoři pracovali. V důsledku toho je vše např. kompatibilní i s metodikou a doporučenými postupy FDA pro výrobu vakcín určených lidem. Proteinové vakcíny oproti těm RNA představují zavedenější přístup; tuto povahu mají např. dnes používané očkování proti chřipce
Autoři studie uvádějí, že jejich látka cílí přesněji řečeno na proteiny v hrotu na kapsidě COVID-19, pomocí něhož virus nasedá na buňku hostitele a proniká dovnitř. Jako způsob aplikace je navržena náplast podobná suchému zipu, s miniaturními jehličkami, která rozedřou kůži; zde kousky virových proteinů vyvolají nejsilnější imunitní reakci. (Podobně se mimochodem postupovalo i v počátcích očkování proti neštovicím.) Samotné jehličky jsou z cukrů a proteinů a v kůži se posléze rozpustí.
Jako výhodu této potenciální vakcíny její autoři uvádějí, že výroba by měla být dobře škálovatelná – což je klíčové, vzhledem k tomu, že požadujeme plošné nasazení na celém světě. Kousky proteinů vyrábějí buněčné továrny, tedy buňky speciálně zkonstruované za tímto účelem a optimalizované k maximalizaci výnosů. Následuje přečištění proteinů, vakcína nevyžaduje při uchovávání chlazení a zůstane funkční i při sterilizaci gama zářením, což je u produktů lidské medicíny běžně používaná procedura.
Doposud je vše vyzkoušeno na laboratorních myších, články popisující studii prošly odbornou oponenturou a byly publikovány. Očkované myši si vytvořily protilátky, které by jim měly zajistit imunitu minimálně na rok – alespoň podle analogie s předcházející vakcínou proti MERS-CoV.
Autoři vakcíny si u americké Food and Drug Administration aktuálně podali žádost o povolení fáze I testování na lidech (začíná se od podávání nízkých dávek zdravým dobrovolníkům, zkoumá se dávkování a eventuálně vedlejší účinky, ve fázi I ještě nikoliv samotná účinnost). Za normálních okolností by testování na pacientech nemohlo proběhnout rychleji než za rok, zde však samozřejmě bude snaha vše urychlit.
Eun Kim et al, Microneedle array delivered recombinant coronavirus vaccines: Immunogenicity and rapid translational development, EBioMedicine (2020). DOI: 10.1016/j.ebiom.2020.102743
EBioMedicine, The Lancet
Zdroj: University of Pittsburgh/MedicalXpress.com