Credit: Yoshihiko Okamoto, Nagoya University

Vazba méně než jednoduchá: Trojúhelník atomů se dvěma elektrony

Kdo se chemii učil před pár desítkami let a vývoj oboru dále nesledoval, často se dnes nestačí divit. Existují elektridy, tedy cca iontové krystaly, kde však v mřížce namísto záporně nabitých iontů najdeme samotné elektrony. Nyní vědci uvádějí, že připravili molekulu, jejímž základem je trojúhelník atomů, vážících se k sobě pomocí dvou elektronů uvnitř. (Poznámka: Jak to nazvat? Prostě ne jednoduchá vazba, jako při sdílení dvou elektronů mezi dvěma atomy, ale menší násobnost – dvoutřetinová vazba?)
Autoři studie z japonské Nagoya University v Nature Communications uvádějí, že kupodivu o úplnou novinku nejde, protože v mezihvězdném prostoru už byly objeveny ionty tří atomů vodíku vázané k sobě podobným způsobem (tedy bizarnost se vzorcem H3+). Nyní však zjistili, že podobnou strukturu lze najít i u oxidu wolframu a cesia CsW2O6 – české chemické názvosloví (tedy to školní) umožňuje látku s takto napsaným vzorcem pojmenovat jen s obtížemi (asi 1 atom wolframu oxidační číslo 5, jeden 6, wolframično-wolframový?). Příslušná chemická struktura se údajně objeví při ochlazení látky na -58 °C.
Jak ukazuje obrázek, vlastně to ale má být ještě složitější, když vedle 1 atomu s mocností 6 jsou 3 s valencí 5,33 a právě mezi nimi má existovat ona „dvoutřetinová“ vazba. Nezbývá, než řasnout.

Credit: Yoshihiko Okamoto, Nagoya University
Yoshihiko Okamoto et al. Regular-triangle trimer and charge order preserving the Anderson condition in the pyrochlore structure of CsW2O6, Nature Communications (2020). DOI: 10.1038/s41467-020-16873-7
Zdroj: Nagoya University/Phys.org

Týden na ITBiz: Pomocí DNA vyrobili diamantové fotonické krystaly

OpenAI umožní umělé inteligenci ovládat za uživatele počítač. Čína ve vyspělých technologiích dohání Západ, řekl …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *