Včela medonosná, autor obrázku John Sullivan, licence: volné dílo, zdroj obrázku: Wikipedia

Včelí dělnice častěji zabíjejí promiskuitní královny

Alespoň tedy u tropických včel Scaptotrigona depilis. Vyplývá to z komplikovaných poměrů genetické příbuznosti, která funguje u blanokřídlých. Matematika sobeckého genu v praxi.

Poměry příbuznosti mezi jedinci blanokřídlými se liší od běžného fungování živočišné říše, protože samci (trubci) se zde líhnou z neoplodněných vajíček. Od otce mají tedy všechny „sestry“ stejnou genetickou informaci, míra jejich příbuznosti není obvyklých 50 %, ale sdílejí spolu 75 % genů. Z toho pak v logice sobeckého genu vyplývá i větší ochota blanokřídlých spolupracovat, jde o eusociální organismy. Není to sice tak, že by eusocialita jinak vzniknout nemohla (vznikla např. u termitů, to nejsou blanokřídlí, ale cca společensky žijící švábi), nicméně u včel, vos, sršňů a mravenců vznikala opakovaně a dnes tak žije většina druhů blanokřídlých.
Vědci University of Sussex (vydala příslušnou tiskovou zprávu) a University of São Paulo zkoumali nyní včelu Scaptotrigona depilis, blízko příbuznou včele medonosné a čmelákům; mimochodem nedávají žihadla.
Zatímco u mnohých druhů včel se královna páří s více samci-trubci (a ti s ohledem na to používají různé evoluční zbraně, včetně ulomení penisu, který má zabránit, aby královnu mohl oplodnit ještě někdo další), u Scaptotrigona depilis obvykle pouze s jedním.
U Scaptotrigona depilis totiž včely královnu, která se páří se dvěma samci,s větší pravděpodobností zabijí. Z matematiky vyplývá, že u 4 samců by to tak již fungovat nemělo. „Monogamní“ včely se ale nemají do více polygamní fáze jak dostat, protože páření se 2 samci není výhodné (poznámka PH: i když je otázka, proč by evoluce neměla přeskočit od páření s 1 samcem rovnou ke 4).

Jak že to celé konkrétně funguje? U Scaptotrigona depilis (poznámka PH: u jiných včel to tak asi není, alespoň se to neuvádí? Zde to je tedy s určováním pohlaví ještě jinak než u jiných blanokřídlých? U včel medonosných se uvádí něco podobného, i zde se mohou objevovat samci i z oplozených vajíček) totiž mohou vznikat samci i z oplodněných vajíček, když mají dvě totožné alely pro učení pohlaví (X – trubec, YZ – dělnice/královna, ale navíc XX – trubec). Tito samci jsou neplodní. K problému může dojít, pokud je jedna z alel Y a Z náhodou shodná s X, kterou má pářící se samec, samice prostě vznikne jen tehdy, jsou-li alely různé. Zde pak bude ve výsledku 50 % diploidních samců. Spáří-li se královna se dvěma samci, pak hrozí spíše 25 % diploidních samců, ale s dvakrát větší pravděpodobností (že by s oběma samci měla totožnou alelu, to je už relativně velmi málo pravděpodobné).
Dělnice ovšem berou existenci diploidních samců jako doklad toho, že je něco špatně, královnu zabijí a začnou z nějakého vajíčka vychovávat novou. Podle nového výzkumu ale berou dělnice situaci, kdy je diploidních samců 25 % nebo 50 %, už jako „všechno špatně“ a královnu zabijí tak jako tak (nebo se stejnou pravděpodobností).
Královna, která se páří se dvěma samci, má tak 2krát větší šanci, že bude zabita. Dojde-li k oplodnění 4 samci (poznámka PH: toho se docílilo jak?), hrozí zde nejspíše 12,5 % neplodných samců. To už ale prý dělnicím nevadí a královnu nezabijí. Tento stav by tedy mohl být evolučně stabilní, jenže k němu přes „monogamii“ není jak dospět.

Ayrton Vollet-Neto et al. Queen execution, diploid males, and selection for and against polyandry in the Brazilian stingless bee Scaptotrigona depilis, The American Naturalist (2019). DOI: 10.1086/705393
Zdroj: University of Sussex/Phys.org a další

Poznámky PH:
Je to velmi elegantní, ukázkový případ matematiky sobeckého genu, otázkou pouze je, zda to přesně tak opravdu funguje.
Pokud se ovšem včela páří s více samci, pak se tím ztrácí ono logické zdůvodnění eusociality blanokřídlých, že „sestry“ v úlu si jsou příbuzné ze 75 %…

Mimozemšťané mohli Zemi prostě minout

Proč mezi námi nechodí mimozemšťané? Jeden z modelů předpokládá, že i v případě existence vyspělých …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close