Pixabay License. Volné pro komerční užití

Vědci popsali nové písmeno v tubulinovém kódu, důležité pro vývoj neuronů

Tubulinový kód je abeceda, kterou buňka řídí chování své kostry – mikrotubulů. Tento kód ovlivňuje vývoj neuronů i plasticitu mozku (schopnost měnit sílu spojení mezi neurony) a jeho poruchy souvisejí s neurodegenerativními nemocemi, například Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centrum BIOCEV ve spolupráci se zahraničními kolegy nyní popsali dosud neznámou modifikaci, která tuto abecedu rozšiřuje o nové „písmeno“.

Každá buňka má vnitřní kostru. Její součástí jsou i mikrotubuly – dlouhé „koleje“ poskládané z podjednotek α- a β-tubulinů. Tyto koleje zajišťují například vnitrobuněčný transport a umožňují dělení buněk a tvorbu řasinek. Instrukce, jak mají mikrotubuly správně fungovat a komunikovat s okolím, jsou na jejich povrchu zapsány jako tzv. tubulinový kód, což je soubor chemických značek na koncích α- a β-tubulinů.

Jak TTLL11 zapisuje tubulinový kód

Jedním z proteinů, které se účastní zápisu tubulinového kódu, je enzym TTLL11. V časopise Science Advances vědci ukázali, jakým způsobem TTLL11 píše tubulinový kód. Pomocí kryo-elektronové mikroskopie odhalili, že TTLL11 se na mikrotubul váže neobvyklým způsobem, kdy vazebnou doménou se přichytí k jednomu „kolejovému pruhu“ (protofilamentu) a katalytická doména zapisuje kód na sousedním. Tento unikátní způsob rozpoznání podkladu vysvětluje, proč TTLL11 preferuje upravovat tubulin přímo v sestaveném mikrotubulu. TTLL11 také rozšiřuje abecedu kódu tím, že konce tubulinů nerozvětvuje, ale koncové řetězce přímo prodlužuje o jednotky až desítky molekul glutamátu. Tím vzniká nový typ modifikace, který se odlišuje od tradičního větvení a může zásadně měnit chování mikrotubulů.

Hmotnostní spektrometrie a buněčné experimenty dále ukázaly, že TTLL11 umí obnovit i konce zkrácených variant tubulinu, které byly dříve považovány za nenávratně ztracené. Tím dokáže molekulám tubulinu prodloužit život a vrátit je zpět do spřažených enzymatických cyklů, například cyklu tyrosinace/detyrosinace, které jsou zásadní pro správné fungování (nejenom) nervových buněk.

Širší význam

Získané poznatky přidávají další kámen do mozaiky výzkumu posttranslačních modifikací mikrotubulů a pomáhají tak popsat a pochopit základní fyziologické procesy v buňkách a organismech. Výzkum může do budoucna inspirovat nové terapeutické strategie u onemocnění spojených s poruchami funkce mikrotubulů.

Publikace: Jana Campbell, Miroslava Vosahlikova, Samar Ismail, Margareta Volnikova, Lucia Motlova, Julia Kudlacova, Kseniya Ustinova, Ivan Snajdr, Zora Novakova, Miroslav Basta, Irina Gutsche, Marie-Jo Moutin, Ambroise Desfosses, Cyril Barinka; Mechanistic Insights into TTLL11 Polyglutamylase-Mediated Primary Tubulin Chain Elongation; Sci Adv (2025), 2025 Aug

tisková zpráva AV ČR

Výzkum fotosyntézy může pomoci zemědělství čelit klimatické změně

Fotosyntetický aparát se během evoluce opakovaně adaptoval na extrémní podmínky. Mezinárodní tým vědců objasnil detailní …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *