Od posledního společného předka člověka a šimpanze došlo v lidské evoluci několikrát ke zvětšení mozku, ale také celého těla. Souvisí spolu nějak oba tyto procesy?
Mark Grabowski z American Museum of Natural History nyní v článku publikovaném v časopisu Current Anthropology nastínil svou představu řešení této otázky. Podle jeho názoru selekce přímo působila na zvětšení lidského mozku; naopak velká postava sama o sobě adaptivní význam neměla, pouze se s růstem mozku „svezla“. Obě velikosti jsou totiž geneticky spjaty. Známe řadu hypotéz, proč bylo pro předky člověka výhodnější být větší – např. proto, jak postupně v jejich obživě začaly hrát větší a větší roli lovecké strategie, velikost byla nejspíš také pozitivně „tažena“ pohlavním výběrem. Možná jsou tyto hypotézy ale zbytečné, tvrdí M. Grabowski, a stačí se soustředit na selekci velkého mozku.
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Opačný názor dává velikost mozku i těla do souvislosti se dvěma různými selekcemi. Grabowski tvrdí, že u primátů spolu velikost mozku a těla pozitivně koreluje. Šimpanz: 275-500 cm krychlových, gorila 340-750 cm krychlových. Což ale vzhledem k velkému rozdílu v hmotnosti není zrovna analogický poměr mozek/velikost.