Pixabay License

Potvrzeno: Větší psi umírají dříve kvůli rakovině

Proč se větší psi dožívají nižšího věku? Samozřejmě různá průměrná délka života platí i pro stejně velká plemena, nicméně obecně negativní korelace s velikostí zde existuje. Na první pohled je to divné, protože velké druhy jinak žijí spíše déle. Což se zase vykládá různě, respektive na různých úrovních, metabolicky (rychlejší metabolismus menších savců) i čistě adaptivně (velký organismus se vyplatí stavět jen tehdy, pokud zase déle vydrží, r a K strategie apod.). U psů samozřejmě je otázka dost posunutá, porovnáváme plemena v rámci jednoho druhu, navíc umělá selekce mohla vést (a vedla) k jiným výsledkům než obvykle v přírodě. Znal jsem výklad, že velcí psi jsou šlechtěni na to, aby rychle rostli, takže mají potlačené mechanismy regulující dělení buněk. Tudíž je pak dříve zabije rakovina.
Samozřejmě námitky jsou zřejmé, ani velcí psi nerostou celý život, příslušné „růstové“ dělení je potlačeno třeba v roce a půl, proč by pak rakovina měla udeřit spíš v 8 než ve 12 letech… Ale to, že velká plemena psů na rakovinu trpí, i když určitě ne všechna stejně, je fakt.
A nyní nový konečně vědecký výzkum na toto téma. Vědci z University of Adelaide zkoumali příčiny rozdílů v délce života a úmrtí u 164 plemen psů, od čivav po německé dogy. A skutečně se potvrdilo, že velcí psi se dožívají nižšího věku právě proto, že v průměru dřív zemřou na rakovinu. Není to přitom tak, že by „rychleji stárli“ nějak obecně; dalo by říct, že častěji „umírají předčasně“.
„Domníváme se, že vztah mezi tělesnou velikostí psa a délkou jeho života může být způsoben evolučním zpožděním obranných mechanismů organismu proti rakovině, které nejsou schopny držet krok s rychlým a nedávným selektivním šlechtěním větších psů,“ uvedl jeden z autorů studie Jack da Silva. (Poznámka: poněkud nicneříkající, další výklad, v průvodní tiskové zprávě ve smyslu, že „pokud investujete do růstu, nemáte už energii investovat do boje s rakovinou“, skřípe.)
Celkově to úplně smysl nedává, protože do velkého psa člověk investoval více, takže by dávalo smysl, aby žil delší dobu. Ale toto by byl řekněme „finální rovnovážný“ stav, do kterého se ještě nedospělo? Může to být i třeba tak, že náchylnost k rakovině nějak negativně koreluje s plodností, počtem vrhů (nápad z původního článku), to zase ale nevysvětluje, proč by to u malých a velkých plemen mělo fungovat jinak.
Každopádně psi ve vyspělém světě jsou celkem chráněni před infekcemi, hladem, násilím nebo náhodnými příčinami smrti. V tomto smyslu se podobají i lidem, takže psi by mohli představovat i model pro zkoumání stárnutí u lidí (praví tisková zpráva; v jistém ohledu OK, ale asi se z toho nedá dovozovat, že vyšší lidé mají v průměru více dětí a/nebo dříve umírají na rakovinu).

Jack da Silva et al, Dog Life Spans and the Evolution of Aging, The American Naturalist (2023). DOI: 10.1086/724384
Zdroj: University of Adelaide / Phys.org

PH: Tolik tedy spíše nesouvislé poznámky. „Laická empirie“ se v tomto případě potvrdila, související výklady ale (subjektivně) zrovna moc přesvědčivé nejsou.

 

E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
obalka-knihy

Objednávka na Palmknihy.cz
Objednávka na Kosmas.cz

Asteroid, který vyhubil dinosaury, mohl současně odstartovat zemědělství mravenců

Nejenom konec (neptačích) dinosaurů a uvolnění cesty savcům, ale také řadu dalších dopadů měl dopad …

2 comments

  1. Velcí psi – hodně granulí – víc svinstva v organismu.

  2. Ja bych rekl, ze pricina vetsi pravdepodobnosti vzniku rakoviny u velkych psu je jednoducha:

    Velky pes => vice bunek => vetsi pocet deleni bunek => vetsi sance na vznik rakoviny.

    Velci savci maji vykonejssi aparat na korekci chyb DNA nez mali savci (prave proto, ze k rustu potrebuji vetsi pocet deleni bunek). Napriklad clovek ma dve varianty genu na korekci DNA (a pokud je v tomto genu monozygot, tak ma mnohem vetsi sanci dostat rakovinu), zatimco slon jich ma 18.

    Psi asi maji vsichni stejny pocet variant tohoto genu, a proto ti vetsi maji vetsi sanci dostat rakovinu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *