Nová studie uvádí přímou souvislost mezi demencí nebo mrtvicí ve vyšším věku a nedostatkem vitamínu D. Nízká hladina vitamínu D byla navíc přímo spojena s menším objemem mozku.
Genetické analýzy mají vést k závěru, že souvislost je kauzální. V některých populacích by bylo možné zabránit až 17 % případů demence zvýšením hladiny vitaminu D u všech lidí na normální úroveň (50 nmol/l). Za rizikovou lze považovat především koncentraci vitaminu D 25 nmol/l a méně. Jinak řečeno, studie ani tak nezkoumá vnější přísun vitamínu D, ale spíše to, že v závislosti na konkrétních genech se liší způsob, jak s ním tělo pracuje. Těžko říct, zda by všem lidem pomohlo, kdyby chodili víc na slunce, jedli víc ryb, pili mléko nebo konzumovali příslušné potravinové doplňky. Na druhé straně ale není jasné, co by jinak měli lidé s příslušnými genetickými riziky dělat.
Výsledky jsou založeny na analýze dat 294 514 lidí z britské databáze Biobank. Jako metoda testující závislost mezi genetickou variabilitou a výskytem onemocnění byla použita tzv. nelineární mendelovská randomizace. Vitamín D je prekurzorem hormonu kalcitriolu, který vedle metabolismus vápníku ovlivňuje také imunitu a snižuje riziko zánětů. Možná tedy brání poškozování mozku přímo tímto způsobem, může jít ale i o jiný mechanismus.
Studie byla provedena na University of South Australia a uvádí, že v Austrálii je (stařecká) demence už druhou nejčastější příčinou smrti. Soustředit se v této souvislosti na vitamín D dává smysl , protože jde o jednoduchý a dobře měřitelný faktor. (Poznámka: I když tímto způsobem lze nejspíš dosáhnout spíše oddálení demence spojené s pravděpodobností, že člověk mezitím zemře na něco jiného. Což je ale když nic jiného důstojnější, nejen z hlediska samotného člověka, ale i jeho okolí.)
Shreeya S Navale et al, Vitamin D and brain health: an observational and Mendelian randomization study, The American Journal of Clinical Nutrition (2022). DOI: 10.1093/ajcn/nqac107
Zdroj: University of South Australia / MedicalXpress.com