Sciencemag.cz
Doporučujeme
Lehký kompozit představuje kombinaci dvousložkové polyuretanové pěny a tropické rostliny ibišek konopovitý.
V době krize okolo šíření koronaviru se firmy snaží častěji přicházet s inovativními technologiemi. Například lehké materiály jako rostlinná vlákna budou hrát významnější roli v automobilových konstrukcích. Přispívají totiž ke snížení hmotnosti, což pomáhá autům k lepším jízdním vlastnostem a zvyšuje jejich dojezd. Jednou z využívaných rostlin je ibišek konopovitý.
Jedním z příkladů využití je například kompozit obsahující rostlinné vlákno použitý v koncepční Toyotě LQ. Dalším z nich je uhlíkové vlákno, lehké a přitom odolné. To má ale dvě vady, a to vysokou cenu a pracnost výroby.
Ale ne vše, co je lehké, musí být drahé. Hledáme-li způsoby, jak snížit hmotnost, nemusíme z těchto materiálů stavět hned celé auto.
Elektrifikovaná Toyota LQ má část čalounění na vnitřní straně dveří vyrobenou z nového materiálu, jenž vytvořila Toyota společně s německou firmou Covestro.
Kompozit představuje kombinaci dvousložkové polyuretanové pěny a tropické rostliny ibišek konopovitý, kterou Toyota již 20 let využívá k výrobě lehkých a pevných kompozitů příznivých pro životní prostředí.
Ibišek je rychle rostoucí rostlina účinně pohlcující oxid uhličitý z atmosféry. Pochází z Afriky, ale pěstuje se v tropickém pásmu celé zeměkoule, včetně Spojených států, Japonska, Číny, Indie, jihovýchodní Asie a Brazílie.
Kenaf, jak se vlákno ibišku konopovitého označuje, stále častěji přitahuje pozornost automobilového průmyslu jako cenově dostupný materiál s velmi dobrými mechanickými vlastnostmi.
O 30 procent lehčí než tradiční materiál
Díky nízké hmotnosti materiálu s obsahem kenafu jsou obložení dveří Toyoty LQ o 30 procent lehčí než díly vyrobené z tradičních materiálů. Kompozity z polyuretanové pěny vyztužené kenafem mají velmi nízkou hustotu, méně než 1 kg/m3, a současně se vyznačují značnou odolností.
Takovouto látku lze samozřejmě použít v každém autě, nejen ve futuristickém, elektřinou napájeném konceptu.
Toyota Boshoku zahájila výzkum využití rostlin v hmotách na začátku devadesátých let. Firmu motivovala zejména snaha o to, aby byly automobily příznivější pro životní prostředí. V této roli se osvědčil nejlépe právě ibišek konopovitý, čili kenaf, dříve využívaný především v textilním průmyslu.
Firma aktuálně pracuje na výstavbě kompletního procesu výroby tohoto materiálu, který našel využití v Toyotě LQ. Finální produkt má mít podobu plátů, z nichž se budou formovat komponenty do automobilů.
Dobrý den. Mohu se zeptat, co to znamená: „velmi nízkou hustotu, méně než 1 kg/m2“? Tomu nerozumím.
Děkuji.
no, je to tz, takze copy-paste, ale ano, toto opravim 🙂
Dobrý den.
No, díky za pokus o opravu, ale tady asi nebude chyba v obyčejném copy/paste, neboť vyrobí-li pevnou látku s hustotou 1 kg/m3, tak je to na Nobelovku a budou z Ibišku a polyuretanu vyrábět vzducholodě (jelikož hustota samotného vzduchu v 1Atm při 20stC je cca 1,2 kg/m3). Kdyby to byl 1g/cm3, tak to má hustotu vody, což by zase bylo asi moc těžké, oproti dosavadním výplním dveří? Jedná se jen o výplně? Je to celkově trochu „podezřelé“. To by mě samotného zajímalo, kde je zakopaný pes? 🙂
Díky a s pozdravem,
Aleš Bezrouk
tak jsme se jeste nasel tu puvodni tz, ta je zde, ovsem ono 1 kg/m2 tam je taky, takze celkem nevim…
https://press.covestro.com/news.nsf/id/covestro-provides-sustainable-solution-for-new-concept-car-toyota-lq
To bude asi plošná hustota… „Finální produkt má mít podobu plátů,“ chcete obložit plátem dveře co mají čtverečný metr, jak je plát tlustý je vám jedno, zajímá vás, kolik bude ten čtverečný metr plátu vážit. Je v tom snad nějaký fyzikální nesmysl?
snad… dekuji