Vědci pomocí kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) Vesmírného dalekohledu Jamese Webba objevili nad rovníkem Jupiteru, nad hlavními oblačnými patry, vysokorychlostní tryskové proudění. Na vlnové délce 2,12 mikrometru vědci ve výškách 20-35 kilometrů zaznamenali několik oblastí, kde se rychlost větru mění s výškou nebo se vzdáleností, což jim umožnilo příslušný „jet“ podrobněji sledovat. Na tomto snímku je zvýrazněno několik útvarů v okolí Jupiterovy rovníkové zóny, které jsou mezi jednou rotací planety (10 hodin) velmi zřetelně narušeny pohybem tryskajícího proudu. Kredit: NASA, ESA, CSA, STScI, Ricardo Hueso (UPV), Imke de Pater (UC Berkeley), Thierry Fouchet (Observatory of Paris), Leigh Fletcher (University of Leicester), Michael H. Wong (UC Berkeley), Joseph DePasquale (STScI).

Webbův dalekohled objevil dosud neznámý atmosférický proud nad rovníkem Jupiteru

Na Jupiteru známe výrazné atmosférické jevy, asi nejpopulárnější z nich je Velká rudá skvrna. To ale neznamená, že atmosféru Jupiteru máme zmapovanou nějak detailně – nakonec se neustále mění. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nyní odhalil např. dosud neznámý vysokorychlostní proud, který se řítí nad rovníkem planety.
I když tento tryskající proud není tak vizuálně nápadný jako některé jiné procesy probíhající na Jupiteru, poskytuje podle tiskové zprávy NASA vědcům vhled do toho, jak na sebe vrstvy atmosféry této obří planety vzájemně působí.
Nově objevené vysokorychlostní proudění má šířku více než 4 800 km a nachází se nad hlavními patry oblačnosti, ve výšce asi 40 kilometrů ve spodní stratosféře Jupiteru, těsně nad troposférickými mlhami. Proud se pohybuje rychlostí asi 515 km/h (dvojnásobek rychlosti hurikánu 5. kategorie).
„To, co jsme vždy viděli jako rozmazané mlhy v Jupiterově atmosféře, se nyní jeví jako ostré rysy, které můžeme sledovat spolu s rychlou rotací planety,“ uvádí hlavní autor článku Ricardo Hueso z Baskické univerzity v Bilbau.
Výzkumný tým analyzoval data z kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) Webbova dalekohledu pořízená v červenci 2022. Program byl navržen tak, aby pořizoval snímky Jupiteru s odstupem 10 hodin, tedy jednoho jupiterovského dne, ve čtyřech různých filtrech, z nichž každý je unikátně schopen detekovat změny drobných rysů v různých výškách Jupiterovy atmosféry.
Ačkoli se Jupiter od Země v mnoha ohledech liší – konec konců jde o planetu úplně jiné kategorie – obě planety mají vrstevnatou atmosféru. Infračervené, viditelné, rádiové a ultrafialové vlnové délky umožňují pozorovat na Jupiteru spodní, hlubší vrstvy atmosfér, kde se nacházejí gigantické bouře a oblaka čpavkového ledu.

Hueso, R. et al. An intense narrow equatorial jet in Jupiter’s lower stratosphere observed by JWST, Nature Astronomy (2023). DOI: 10.1038/s41550-023-02099-2. www.nature.com/articles/s41550-023-02099-2
Zdroj: NASA, přeloženo/zkráceno

Jak byl vyroben Disk z Nebry

Disk z Nebry (Nebra Sky Disc), starý více než 3 600 let (dle převládajícího názoru), …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *