Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vesmírný dalekohled Jamese Webba v raném vesmíru poprvé pozoroval chemickou signaturu prachových zrn bohatých na uhlík. V novějším vesmíru podobné signatury považujeme za odpovídající docela složitým molekulám, např. polycyklickým aromatickým uhlovodíkům. Jenže pozorovaná část vesmíru je stará sotva miliardu let od velkého třesku a nepovažuje se za pravděpodobné, že by tak složité molekuly během té doby vůbec mohly vzniknout. Vědci proto navrhují, že Webbův dalekohled možná pozoroval jiný druh molekul na bázi uhlíku: pravděpodobně nepatrná zrnka podobná grafitu nebo diamantu, která vznikla v nejranějších hvězdách nebo supernovách (konkrétně v tzv. Wolf-Rayetových hvězdách, velmi hmotných a s velmi krátkou dobou života).
I tak ale výsledky studie publikované v Nature naznačují, že se první galaxie v raném vesmíru se vyvíjely mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo.
„Prachová zrna bohatá na uhlík mohou být obzvláště účinná při pohlcování ultrafialového světla o vlnové délce kolem 217,5 nanometru, což jsme poprvé přímo pozorovali ve spektrech velmi raných galaxií,“ uvádí hlavní autor studie Joris Witstok z Kavliho institutu pro kosmologii v Cambridge.
Jak se dále uvádí, objev byl umožněn díky bezkonkurenčnímu zvýšení citlivosti spektroskopie v blízké infračervené oblasti, které poskytuje Webbův dalekohled, konkrétně jeho spektrograf pro blízkou infračervenou oblast (NIRSpec).
Joris Witstok, Carbonaceous dust grains seen in the first billion years of cosmic time, Nature (2023). DOI: 10.1038/s41586-023-06413-w. www.nature.com/articles/s41586-023-06413-w
Zdroj: University of Cambridge / Phys.org přeloženo/zkráceno
