Úplný pohled přístroje NIRCam (Near-Infrared Camera) Vesmírného dalekohledu Jamese Webba odhaluje část hustého středu Mléčné dráhy o šířce 50 světelných let. Na tomto snímku oblasti Sagittarius C (Sgr C) září odhadem 500 000 hvězd spolu s několika dosud neidentifikovanými objekty. Rozsáhlá oblast ionizovaného vodíku, zobrazená modře, obklopuje infračervený tmavý oblak, který je tak hustý, že blokuje světlo vzdálených hvězd za ním. Zajímavé jehlicovité struktury v emisi ionizovaného vodíku nemají jednotnou orientaci. Vědci si všímají překvapivého rozsahu ionizované oblasti, která pokrývá asi 25 světelných let. Hvězdokupa s protohvězdami vytváří výtrysky, které září jako táborák u základny velkého infračerveného tmavého oblaku. Na scéně se objevují i menší infračervená tmavá oblaka, která vypadají jako díry ve hvězdném poli. Kredit: Obrázek NASA, ESA, CSA, STScI, Samuel Crowe (UVA).

Webbův dalekohled podrobně zachytil střed Mléčné dráhy

Nejnovější snímek z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba ukazuje část hustého středu naší galaxie v dosud nevídaných detailech, včetně dosud neznámých objektů, které astronomy matou. Oblast, kde se tvoří hvězdy, Sagittarius C (Sgr C), se nachází asi 300 světelných let od centrální superhmotné černé díry Mléčné dráhy, Sagittarius A*.
Galaktické centrum je nejextrémnějším prostředím v Mléčné dráze, kde proto lze současné teorie vzniku hvězd podrobit přísnému testu.
Uprostřed odhadem 500 000 hvězd na snímku se nachází shluk protohvězd – hvězd, které se teprve formují a nabírají na hmotnosti a vytvářejí výtrysky, které září jako ohniště uprostřed infračerveného temného oblaku. V srdci objektu se nachází již dříve známá masivní protohvězda z hmotnosti přes 30 Sluncí.

Oblak, z něhož protohvězdy vystupují, je tak hustý, že světlo hvězd za ním nedosáhne k Webbovu dalekohledu, takže se zdá být méně zaplněný, ačkoli jde o jednu z nejhustěji zaplněných oblastí snímku. Menší infračerveně tmavé mraky na snímku vypadají jako díry ve hvězdném poli. Právě tam se formují budoucí hvězdy.
Přístroj NIRCam (Near-Infrared Camera) na Webbově dalekohledu rovněž zachytil rozsáhlé emise ionizovaného vodíku obklopující spodní stranu tmavého oblaku, který je na snímku znázorněn azurovou barvou. Obvykle jde o důsledek vyzařování energetických fotonů mladými masivními hvězdami.

Střed galaxie, vzdálený od Země přibližně 25 000 světelných let, je dostatečně blízko na to, aby bylo možné pomocí Webbova dalekohledu studovat jednotlivé hvězdy, což astronomům umožňuje získat informace o tom, jak hvězdy vznikají a jak tento proces může záviset na kosmickém prostředí, zejména ve srovnání s jinými oblastmi Galaxie. Například: vznikají hmotnější hvězdy v centru Mléčné dráhy na rozdíl od okrajů jejích spirálních ramen?


Sagittarius C (Sgr C). Astronomové zkoumají data z vesmírného dalekohledu NASA Jamese Webba, aby pochopili vztah mezi dosud neznámými objekty stejně jako další vlivy v chaotickém centru galaxie. Kredit: Obrázek NASA, ESA, CSA, STScI, Samuel Crowe (UVA)

Zdroj: Space Telescope Science Institute / Phys.org
přeloženo, zkráceno

Další studie tvrdí, že černé díry na počátku vesmíru nevznikly z hvězd

Opět zde máme již mnohokrát řešenou hádanku. Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval galaxii ve velmi …

One comment

  1. hvězd, které se teprve formují a webbnabírají na hmotnosti

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *