(c) Graphicstock

Webbův dalekohled poprvé dokázal analyzovat atmosféru exoplanety

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) detekoval jednoznačně přítomnost oxidu uhličitého v atmosféře exoplanety. Samo o sobě to žádný objev není – jistěže v atmosférách exoplanet se oxid uhličitý vyskytuje, často i jako dominantní součást – podstatné na tom je však to, že se tím potvrdila citlivost příslušného přístroje (NIRSpec).
Detekce se podařila u WASP-39b, planety o hmotnosti Saturnu, která obíhá velmi blízko hvězdy podobné Slunci ve vzdálenosti asi 700 světelných let od Země.
Ze stanovení oxidu uhličitého lze dále zjišťovat, kolik těžkých prvků obsahuje atmosféra exoplanety i exoplaneta jako taková (těžkými prvky se zde myslí cokoliv vedle vodíku a helia, tzv. metalicita). WASP-39b má zřejmě podobné složení jako Saturn. Metalicita Saturnu je 10krát vyšší než sluneční a zdá se, že WASP-39b je také obohacena o těžké prvky ve srovnání se Sluncem přibližně 10krát více.
Exoplaneta WASP-39b se nachází v souhvězdí Panny a ke své hvězdě je více než 20krát blíže než Země ke Slunci. Ačkoli má přibližně stejnou hmotnost jako Saturn, je méně hustá a asi o 50 % větší, což je pravděpodobně způsobeno zahříváním blízkou hvězdou. Předchozí pozorování ukázala, že má relativně průhlednou atmosféru, což z ní činí vhodný cíl pro transmisní spektroskopii.
Natalie Batalha z Kalifornské univerzity v Santa Cruz pozorovali WASP-39b v rámci vědeckého programu JWST Early Release Science, jehož cílem je studium tranzitujících exoplanet. Pomocí spektrografu pro blízkou infračervenou oblast (NIRSpec) na JWST získal tým transmisní spektrum s vysokým rozlišením, které ukazuje světlo procházející atmosférou WASP-39b rozdělené na jednotlivé vlnové délky. Zřetelné spektrum je nadějné, protože malé kamenné exoplanety podle všeho nebudou poskytovat tak silný signál jako ty obří, nicméně analyzovat bz mělo jít i jejich atmosféru.
Kromě oxidu uhličitého objevili vědci ve spektru WASP-39b ještě jeden zajímavý signál, který zatím neidentifikovali. „Je to prozatím záhadný rys,“ uvedla N. Batalha. „V této práci jsme se zaměřili pouze na úzký rozsah infračervených délek.“

Identification of carbon dioxide in an exoplanet atmosphere, Nature (2022).
Zdroj: University of California – Santa Cruz / Phys.org

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *