Sciencemag.cz
Doporučujeme
„Všichni víme“, že osídlení Vikingů v Grónsku zaniklo někdy na počátku 15. století kvůli postupujícímu ochlazení. Nový výzkum vedený Massachusettskou univerzitou v Amherstu (hlavní autor studie Boyang Zhao) však dospěl k jinému závěru. Viníkem nebyly klesající teploty, ale sucho.
Tento názor je založen na výzkumu pouze jedné z oblastí vikingského osídlení, tzv. Východní osady (šlo o rozptýlenou skupinu venkovských usedlostí). Dosavadní data o vývoji teploty Grónska pocházejí zejména z ledovcových jader v lokalitě více než 1 000 km na sever od tohoto místa a navíc v nadmořské výšce nad 2 000 m. Výzkumníci nyní odebrali sedimenty z tzv. Jezera 578 hned poblíž Východní osady, odkud získali (na základě markeru lipidu BrGDGT) záznam vývoje teploty za posledních 2 000 let. Druhý marker, získaný z voskového povlaku na listech rostlin, lze použít k určení rychlosti, jakou trávy a další rostliny ztrácely vodu v důsledku odpařování. Je tedy indikátorem toho, jak byly podmínky suché.
Závěr zní, že zatímco teplota se v průběhu severského osídlení jižního Grónska téměř nezměnila, v průběhu času bylo podnebí stále sušší. Pro dobytek se tak nedostávalo píce na přežití zimy.
Boyang Zhao et al, Prolonged Drying Trend Coincident with the Demise of Norse Settlement in Southern Greenland, Science Advances (2022). DOI: 10.1126/sciadv.abm4346. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abm4346
Zdroj: University of Massachusetts Amherst / Phys.org
Poznámky PH:
Ono, když byla malá doba ledová, je s podivem, že by se neochladilo v Grónsku. Nebo že by se ochladilo více ne sever v Grónsku, ale ne při pobřeží. Nicméně dejme tomu. Úplně by však stačilo, aby se ochladilo jinde v Evropě a zmizela chuť s Grónskem obchodovat. Místní osídlení nebylo rozhodně soběstačné – viz třeba železo. Navíc stejně asi nešlo zrovna o stabilní/udržitelný způsob hospodaření: nejspíš se začalo nedostávat i dřeva, když byly spotřebovány zásoby toho naplaveného. K tomu se mohlo přidat třeba i vylovení okolních moří nebo vypasení chladné stepi. Malou populaci (maximum obyvatel východní osady se odhaduje na 2 000) mohla pod hranici přežití dostat i nějaká epidemie (zrovna ve 14. století řádil mor).
Zkrátka šlo nejspíš o uspořádání dost labilní, citlivé k jakémukoliv „ťuknutí“ (i když na druhé straně vydrželo docela dlouho). Vikingové v Grónsku, snad až na úplně počáteční období, asi nikdy neprosperovali. Ostatně i tisková zpráva ke studii výše uvádí, že dobytek byl po zimním hladovění často tak zesláblý, že ho lidé na znovu se zelenající pastviny museli vynášet…
