Sciencemag.cz
Doporučujeme
V roce 2023 došlo k řadě teplotních rekordů. Průměrná teplota oproti předindustriální éře se zvýšila o téměř 1,5 stupně Celsia. Jenže není moc jasné, co za tím vším stojí.
Totiž: samozřejmě jsou zde antropogenní skleníkové plyny, jev El Niño nebo sopečné erupce (ve smyslu vodní páry coby skleníkového plynu, která se takto ve zvýšené míře dostala do atmosféry). Dále se započítává (dá započítat) zvýšená sluneční aktivita a menší množství aerosolů v atmosféře („odsiřování“, snaha o „čistší“ průmyslové provozy…).
Jenomže ani se zahrnutím toho všeho to moc nevychází. V modelech zbývá stále asi 0,2 °C, které se takto vysvětlit moc nedají (což je docela dost, to právě dělá ty rekordní teploty). Mezinárodní vědecký tým (hlavní autor Helge F. Goessling, Alfred Wegener Institute, Helmholtz Center for Polar and Marine Research ) nyní za podstatný faktor, který je třeba ještě započítat, pokládá albedo – odrazivost. Což má zase souviset se změnami oblačnosti (mraků).
Autoři studie z dat NASA i dalších zdrojů (některé z datových sad sahají až do roku 1940) zjistili, že rok 2023 byl rokem s nejnižším albedem. Albedo (odrazivost) popisuje procento dopadajícího slunečního záření, které se po všech interakcích s atmosférou a povrchem Země odrazí zpět do vesmíru. Rekordně nízké albedo zvýraznilo globální oteplování, a zřejmě se tak dá vysvětlit i „chybějící“ 0,2 stupně Celsia. Samozřejmě pak hned následuje otázka, co způsobilo pokles odrazivosti.
Albedo zemského povrchu se od 70. let 20. století snižuje – částečně kvůli úbytku sněhu a mořského ledu v Arktidě, což znamená také méně bílých (světlých) ploch, které odrážejí sluneční světlo. Od roku 2016 tento stav ještě zesílil v důsledku úbytku mořského ledu v Antarktidě. Jenomže těmito jevy v polárních oblastech se dá vysvětlit zase jen 15 % celkového snížení odrazivosti.
Takže co dál?
Zdá se, že snížené planetární albedo významně ovlivnil jeden trend: úbytek oblačnosti v nízkých (nadmořských) výškách v severních středních (zeměpisných) šířkách a tropech. V tomto ohledu vyniká zejména Atlantik, tedy přesně ta oblast, kde byly v roce 2023 pozorovány nejneobvyklejší teplotní rekordy.
„Je nápadné, že východní část severního Atlantiku, která je jedním z hlavních faktorů posledního skoku průměrné globální teploty, se vyznačovala výrazným poklesem oblačnosti v nízkých výškách nejen v roce 2023, ale také – podobně jako téměř celý Atlantik – v posledních 10 letech,“ uvádějí autoři studie. Z údajů vyplývá, že oblačnost v nízkých nadmořských výškách se snížila, zatímco ve středních a vysokých nadmořských výškách klesla jen mírně, pokud vůbec.
Skutečnost, že za snížené albedo jsou zodpovědné především nízké mraky, a nikoli mraky ve vyšších nadmořských výškách, má následující vysvětlení. Mraky ve všech nadmořských výškách odrážejí sluneční světlo, což má za následek ochlazování. Mraky ve vysokých, chladných vrstvách atmosféry však mají také oteplující účinek, protože udržují teplo zpětně vyzařované z povrchu v atmosféře; jejich vliv není jednoznačný. Ubývá-li ale nízkých mraků, ztrácí se pouze efekt ochlazování, takže se otepluje.
Takže logicky následuje další otázka: proč že je tedy méně mraků v nižší výšce (a v nějaké oblasti)? Pravděpodobně k tomu přispívá nižší koncentrace antropogenních aerosolů v atmosféře, zejména v důsledku přísnějších předpisů týkajících se pohonných hmot pro lodní dopravu (obdobně jako viz výše, regulace v průmyslu). Což ale asi stále nebude jediný faktor. Možná oteplování celkově snižuje oblačnost (tedy kladná zpětná vazba). A nebo – samozřejmě – je ve hře ještě něco jiného.
Helge F. Goessling, Recent global temperature surge intensified by record-low planetary albedo, Science (2024). DOI: 10.1126/science.adq7280. www.science.org/doi/10.1126/science.adq7280
Zdroj: Alfred Wegener Institute / Phys.org
Jinymi slovy, za cast oteplovani muze SNIZENI emisi sklenikovych plynu? Tak to je skoro vedecka sebevrazda, ne? V kazdem pripade, pokud tomu tak skutecne je, tak by me zajimalo, co s tim jako kdo chce delat. Snizime emise -> otepli se. Zvysime emise -> take se otepli. Za co jen ty dotace budeme vyplacet a za co vybirat v tak prekerni situaci? Nechtel byc ted byt v kuzi mocnych :))
„Priemerná teplota oproti predindustriálnej ére sa zvýšila takmer o 1,5°C.“
K tomu len jedna poznámka – predindustriálnou érou sa rozumie obdobie približne do polovice 19. storočia, ak sa nemýlim. Ale – práve toto obdobie zároveň znamená koniec „malej doby ľadovej“.
Iste chápete, na čo narážam.