Sciencemag.cz
Doporučujeme
V roce 2020 pořídil rentgenový dalekohled eRosita snímky dvou obrovských bublin, které se rozprostírají daleko nad a pod středem naší galaxie. Od té doby astronomové diskutují o jejich původu. Nová studie nyní naznačuje, že bubliny jsou důsledkem mohutného proudu aktivity z obří černé díry v centru Mléčné dráhy. Studie publikovaná v Nature Astronomy rovněž ukazuje, že výtrysky materiálu začaly asi před 2,6 miliony let a trvaly asi 100 000 let.
Výsledky týmu naznačují, že další podivné útvary ve stejné oblasti, Fermiho bubliny, objevené v roce 2010 ve spektru gama záření dalekohledem Fermi, a mikrovlnný opar – mlha nabitých částic zhruba ve středu galaxie – byly vytvořeny stejným proudem energie z černé díry. Studii provedli vědci z National Tsing Hua University (Tchaj-wan), University of Michigan a University of Wisconsin.
Dosud byly navrženy především dva navzájem si konkururující modely, které vysvětlují Fermiho bubliny a bubliny eRosita, uvádí spoluautor studie Mateusz Ruszkowski University of Michigan. První předpokládal, že tok byl poháněn vzplanutím supernovy a následným vyvržením materiálu hvězdy. Druhý model, který podporují výsledky nové studie, tvrdí, že tyto výtrysky pohání energie z černé díry v centru Mléčné dráhy. K takovým proudům z černých děr dochází, když materiál putuje směrem k černé díře, ale nepřekročí horizont událostí. Část tohoto materiálu je přitom vyvržena zpět do vesmíru. Energie vyvržená z černé díry vytlačuje materiál v její blízkosti a vytváří přitom velké bubliny.
Samotné struktury bublin eRosita jsou vysoké 11 kiloparseků, tedy téměř 36 000 světelných let. Pro srovnání: Mléčná dráha má průměr 30 kiloparseků a Sluneční soustava se nachází asi 8 kiloparseků od středu Galaxie. Podle vědců jsou bubliny eRosita asi dvakrát větší než Fermiho bubliny a jsou rozšiřovány vlnou energie (rázovou vlnou), kterou vytlačují Fermiho bubliny. Model aktivní černé díry má dokázat přesně předpovědět relativní velikost rentgenových bublin eRosita a Fermiho bublin gama záření za předpokladu, že výtrysk energie trval asi 100 000 let. Naproti tomu model dávající vznik bublin do souvislosti s explozí supernovy by předpokládal, že by erupce energii potřebnou ke vzniku bublin dodávala asi 10 milionů let. To by ale podle nové studie vytvořilo bubliny, které vypadají úplně jinak (měly by odlišný tvar).
H.-Y. Karen Yang et al, Fermi and eROSITA bubbles as relics of the past activity of the Galaxy’s central black hole, Nature Astronomy (2022). DOI: 10.1038/s41550-022-01618-x
Zdroj: University of Michigan / Phys.org
