(c) Graphicstock

Nikola Tesla a kolejnicové elektromagnetické dělo

Aby bylo v případě Teslovy zbraně dosaženo potřebného enormního napětí, vynálezce by musel přestavět stanici typu wardenclyffské věže čistě pro tyto účely.

Vedoucí projektu nových laserových zbraní ve společnosti Lockheed Martin Robert Afzal říká, že jeho firma „již dlouho vyvíjí laserové zbraňové systémy pro obranné účely. Moderní technologie nám umožňuje generovat vysokoenergetické paprsky ze zařízení, jež se dá použít na bitevním poli.“ Vzhledem k tomu, že tato technologie je již skutečností, Lockheed Martin vyvinul prototyp laserového zbraňového systému, který nazval Athena. „I když vlastní paprsek neuvidíte, protože je infračervený, účinek vidět můžete,“ říká Afzal. „Při zkouškách na vzdálenost přesahující jednu míli… jsme prokázali jeho účinnost proti nákladním vozidlům, raketám i vozidlům bez posádky.“ Co se týká příspěvku Nikoly Tesly, Afzal odpovídá: „Tesla předvídal využití elektromagnetické energie pro obranné účely, a i když to není přesně to, co původně předjímal, děláme dnes v podstatě to samé s laserem.“

***
Podle schematických nákresů a matematických analýz je zřejmé, že Teslova částicová zbraň měla četné nové a nezvyklé rysy. Její klíčovou vlastností byl mechanismus tvorby a vypuzování nerozptylného svazku částeček z hlavně.
„Podařilo se mi sice zdokonalit metody enormního navýšení intenzity účinnosti,“ napsal Tesla, „ale veškeré moje snažení pokaždé ztroskotalo na neschopnosti omezit rozptyl. Posléze jsem dospěl k pevnému přesvědčení, že tento hendikep lze překonat jedině přenosem energie skrze médium drobných částeček, jež by byly obrovskou rychlostí vystřelovány z vysílače. Jediným prostředkem vedoucím k tomuto cíli bylo využití elektrostatických odpudivých sil. (..). Vzhledem k tomu, že průřez nosičů lze zmenšovat na téměř mikroskopické rozměry, lze dosáhnout obří koncentrace energie bez ohledu na vzdálenost.“
Tento systém lze vysledovat až k Teslovu dětství, kdy jako chlapec střílel špuntovkou po vránách. Tato dětská zbraň pracovala na principu napumpovaného, stlačeného vzduchu, který pak vypudil z hlavně korkový špunt. Týž princip najdeme v dnešním elektromagnetickém (kolejnicovém) děle. Podle astrofyzika Travise Taylora hlavní rozdíl spočívá v tom, že Teslova zbraň využívala k vypuzení projektilů elektrostatickou energii, zatímco kolejnicové dělo využívá energii elektromagnetickou. Tesla zajisté věděl, jaký je mezi těmito dvěma typy energie rozdíl, a přednášel o podstatných rysech těchto rozdílů již v 90. letech 19. století, když hovořil na četných konferencích v Londýně, New Yorku, St. Louis, Filadelfii a Chicagu.

***
V roce 2014 byly ve zpravodajských médiích zveřejněny fotografie nového děla amerického námořnictva s tím, že toto „futuristické dělo“ je schopné vysílat ničivé laserové paprsky nebo vystřelovat kousky kovu prostřednictvím elektromagnetické odpudivosti. V jednom článku v časopise Providence Journal se neobjevil jen snímek tohoto nezvykle vyhlížejícího kanónu, ale také následující popis:

Některé z futuristických zbraní amerického námořnictva působí dojmem zbraní z Hvězdných válek, například lasery uzpůsobené k sestřelování vzdušných dronů či elektrická děla vystřelující projektily nadzvukovou rychlostí… Kolejnicová děla, jež se zkoušela na pevnině ve Virginii, vystřelují projektil rychlostí šestkrát až sedmkrát vyšší než rychlost zvuku – dost na to, aby způsobil vážné škody. Podle námořnictva by bylo možné těmito děly nahradit stávající děla nebo alespoň doplnit stavy klasických děl, střílejících smrtící náboje na velké vzdálenosti. (…) „Kolejnicové dělo vyžaduje enormní zdroje elektřiny, aby mohlo projektil vystřelit,“ říká Loren Thompson, vojenský analytik z Lexingtonského institutu v Arlingtonu. (…) Oba zbraňové systémy jsou ceněny, protože „předbíhají nákladovou křivku“.(…) Jinými slovy, jsou levné.

Kapitán Mike Ziv, programový manažer zbraňových systémů s řízenou energií a elektrických zbraňových systémů pro velitelství námořních systémů, vysvětluje: „V podstatě se tím od základů mění způsob boje.“ Vojenský analytik z Lexingtonského institutu Loren Thompson poznamenává: „Kolejnicová děla spotřebují k vystřelení projektilu enormní množství elektřiny.“ Přesně to také psal Tesla ve svých četných a podrobných dopisech adresovaných britskému ministerstvu války. Thompson přiznává, že velkým problémem je otázka, kde vzít dostatek elektrické energie, aby kolejnicové dělo pracovalo. Podle novináře Davida Sharpa americké raketové stealth torpédoborce třídy Zumwalt, jež se stavějí v loděnici Bath Iron Works v Maine, disponují dostatkem energie, aby mohly nést kolejnicové dělo. Jejich generátory poháněné plynovými turbínami jsou schopné generovat výkon až 78 megawattů. To je dost elektřiny i pro středně velké město – a víc než dost pro kolejnicové dělo.“
Aby bylo v případě Teslovy zbraně dosaženo potřebného enormního napětí, vynálezce by musel přestavět stanici typu wardenclyffské věže čistě pro tyto účely. Na vrcholku kopulovité citadely, která měla být vysoká 23 metrů, měla být ve věži instalována – jako superdělo – jeho částicová zbraň. Celý aparát byl nicméně zkonstruován i pro nevojenské účely, například pro přenos svazků elektrické energie podobným způsobem, jakým se přenášejí mikrovlny dnešních telefonních linek. Vývoj nových technologií vyžaduje gigantické úsilí a lze se jen dohadovat, zda by se Teslův plán částicové zbraně nakonec (ne)osvědčil v praxi. Tvrdou realitou zůstává, že čas vynálezci nepřál: i kdyby země, s nimiž vyjednával, na jeho podmínky přistoupily, Tesla byl již příliš starý, než aby mohl pomoci se stavbou přímo na místě.
Z výzbroje současného amerického námořnictva je však patrné, že si Teslovy myšlenky svou cestu na nejvyšší místa nakonec našly. Tesla totiž při mnoha příležitostech svému tajemníku Georgi Scherffovi říkával: „Nestrachujte se o mne: před ostatními kolegy mám sto let náskok!“

tento text je úryvkem z knihy:
Seifer, Marc J.: Nikola Tesla a válka

Triton 2022
O knize na stránkách vydavatele
obalka-knihy

Druhohorní moře a tři skalní patra na Vlhošti

Vlhošť můžete na horizontu mezi ostatními kopci celkem bezpečně rozeznat. Hora má tvar široké kupole, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close