Snímek hvězdy AB Aurigae pořízený teleskopem Subaru. Vidět jsou spirální ramena v protoplanetárním disku a nově objevená protoplaneta AB Aur b. Jasná centrální hvězda byla zamaskována a její poloha je vyznačena hvězdičkou. Credit: T. Currie/Subaru Telescope

Zachytili vznik obří exoplanety z nestability protoplanetárního disku

Hubbleův vesmírný dalekohled přímo vyfotografoval objekt, z něhož vzniká protoplaneta podobná Jupiteru. Objev podporuje dlouho diskutovanou teorii vzniku planet typu Jupitera mechanismem nestability protoplanetárního disku.

Nově vznikající svět se nachází v protoplanetárním disku prachu a plynu s výraznou spirální strukturou vířící kolem mladé hvězdy, jejíž stáří se odhaduje na přibližně 2 miliony let (což zhruba odpovídá stáří Sluneční soustavě v době vzniku našich planet).
Převládající teorie vzniku planet typu Jupitera popisuje proces jako akreci jádra; jedná se vývoj „zdola nahoru“, kdy planety v disku vznikají z malých objektů o velikosti od zrnek prachu po balvany, které se při obíhání kolem hvězdy srážejí a lepí k sobě. Toto jádro pak pomalu akumuluje plyn z disku. Naproti tomu model vývoje založený na nestabilitě disku představuje variantu „shora dolů“, kdy se budoucí planeta vytváří rovnou jako oddělený celek: Při ochlazování masivního disku kolem hvězdy dochází vlivem gravitace k rychlému rozpadu disku na jeden nebo více fragmentů o hmotnosti planety.

Nově vznikající planeta AB Aurigae b je pravděpodobně asi devětkrát hmotnější než Jupiter (poznámka: což už se téměř blíží hnědému trpaslíku, kde se dolní limit hmotnosti odhaduje na 13 Jupiterů). Kolem své hvězdy obíhá v obrovské vzdálenosti 8,6 miliardy kilometrů – tedy dvakrát dále, než je vzdálenost Pluta od Slunce. V této vzdálenosti by trvalo velmi dlouho, než by se planeta velikosti Jupitera zformovala akrecí jádra, pokud by to tedy vůbec šlo. To vede vědce k závěru, že vznik planety tak hmotné a v tak velké vzdálenosti od hvězdy musela způsobit nestabilita disku. Závěr toho všeho zní, že při vzniku planet se tedy nejspíš mohou uplatňovat oba mechanismy.
Nová analýza vychází z kombinace data ze dvou Hubblových přístrojů: Space Telescope Imaging Spectrograph a Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrograph. Tato data byla porovnána s daty z přístroje SCExAO na dalekohledu Subaru Telescope na Havaji. Množství dat z vesmírných a pozemních dalekohledů se ukázalo jako klíčové, protože rozlišit mezi vznikajícími planetami a složitými útvary v disku, které s planetami nesouvisejí, je celkově velmi obtížné. Výhodou bylo i to, že obrovský disk prachu a plynu vířící kolem hvězdy AB Aurigae je nakloněn čelně k našemu pohledu ze Země.

Thayne Currie, Images of embedded Jovian planet formation at a wide separation around AB Aurigae, Nature Astronomy (2022). DOI: 10.1038/s41550-022-01634-x. www.nature.com/articles/s41550-022-01634-x
Zdroj: ESA/NASA Hubble Information Centre

Vysvětlili, jak speciální molekula chrání hlubokomořské organismy před vysokým tlakem

Trimethylamin N-oxid pod lupou. Víme, že chladomilné organismy brání své vodě ve zmrznutí pomocí různých …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close