Mohendžodaro, Pixabay License. Volné pro komerční užití

Jak se lišila urbanizace v údolí Indu a v Mezopotámii

Starověká Mezopotámie i civilizace v údolí Indu byly městské civilizace s velkými, hustě osídlenými a plánovanými městy. Jak se obě oblasti od sebe z hlediska urbanizace lišily?
Nová práce se soustředí na období asi 3000–2000 př. n. l., sleduje proces urbanizace ve vztahu k počtu obyvatel, rozloze sídlišť, geografické poloze městských center i vlivu na okolní krajinu. Její autorka Sidra Gulzar z University of Gothenburg (Göteborg) uvádí, že do své studie zahrnula archeologické památky z Mohendžodara, Harappy a Ganweriwaly v Cholistánu. Poslední město dosud patří k nejméně prozkoumaným sídlištím civilizace v údolí Indu.
Závěr má znít, že města v Cholistánu byla hustěji osídlena než v oblasti Dijála v Mezopotámii. Indická civilizace v určitých ohledech došla v urbanizaci dále než Mezopotámie. Rozdíl byl v tom, že zde existoval omezený počet větších městských center. A samozřejmě v kontinuitě. Tak jako celá harappská kultura, i městské osídlení Ganweriwale zaniklo kolem r. 1900 př. n. l.

Settlement Scaling and Urban Infrastructure: A Comparative Approach to Settlements from the Ancient Indus Society, hdl.handle.net/2077/70251
Zdroj: University of Gothenburg / Phys.org

Poznámky PH:
Ovšem studie uvádí, že oblast Indu se porovnávala s povodím Dijály, což je přítok Tigridu ze strany Íránu, který leží poněkud mimo (na severovýchod) od samotného jádra Sumeru i Akkadu. Proč nebyla použita data z jiné oblasti Mezopotámie, to průvodní tisková zpráva nevysvětluje.
Na první pohled je ovšem rozdíl v písmu. Na jednu stranu spousta památek a plynulý vývoj písemných systémů v Mezopotámii, na druhé straně jen několik dokladů z údolí Indu. Tak málo, že se dokonce občas pochybuje, zda šlo o plnohodnotné písmo, nebo jen o „pouhé symboly“: dochované „texty“, sekvence znaků na pečetidlech, jsou krátké, nedochovaly se písařské pomůcky, zobrazení písařů…. (Důležité je už to, že i takovou pochybnost je třeba brát vážně.)
Možná civilizace v Indu nikdy neprošla obdobím malých městských států kolem jednotlivých měst, jako předakkadský Sumer?
Jinak mezopotamská civilizace se také mnohokrát otřásla v základech, do oblasti přicházelo nové obyvatelstvo, města byla ničena (v mnohem větší míře než např. v Egyptě; kolikrát byl dobyt Babylon nebo Ur, Akkad a Ninive rovnou zničeny…), nicméně samotný koncept měst i státní uspořádání vždy přežily. V tom je hlavní rozdíl oproti civilizaci v údolí Indu. (Snad městské osídlení v Indii tedy nezlikvidoval samotný příchod nových obyvatel, ale spíše už předcházející úpadek např. v souvislosti s vývojem klimatu, přírodními katastrofami apod.)
Četl jsem (Gwendolyn Leicková: Mezopotámie – počátky měst, BBart, Praha 2005), že v době urucké žilo v Sumeru ve městech 90 % obyvatelstva? To je převažující názor? Platí i pro další období? (A myslí se tím, že tito lidé se nezabývali zemědělstvím, takže je 10 % dokázalo uživit?)
Viz také: Uruk – město, které předběhlo svou dobu

Dlouhověcí papoušci jsou chytřejší

Inteligence a délka dožití příslušného druhu spolu obecně nějak korelují, protože obě tyto vlastnosti jsou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close