Sciencemag.cz
Doporučujeme
Proč musely myšlenky evoluční teorie a přírodního výběru čekat až na Darwina? Jak to, že někdo vymyslel dřív derivace a integrály, než zpozoroval přírodní výběr?
Skutečně – myšlenka evoluce a přírodního výběru atd. působí celkem triviálně. Nepotřebujete k ní žádnou znalost vyšší matematiky, nic ani není třeba počítat, měřit nějaké padající kameny či konstruovat do sebe zapadající hodinové strojky, stačí – jak se alespoň zdá – jen zdravý rozum. Ani v tom nejsou žádné paradoxy (zdá se).
Navíc po Darwinovi najednou dává smysl mnoho věcí, které šlo předtím vysvětlit jen obtížně. Richard Dawkins dokonce podotkl, že všechno, co filozofové a sociální vědci před Darwinem o člověku řekli, po Darwinovi nedává smysl. (Poznámka PH: ne že by ovšem sociální vědy po Darwinovi byly hodny obdivu. Jak alespoň podotkl Matt Ridley, jejich výsledky byly cca buď triviální, nebo chybné. Osobně s Riddleym souhlasím.)
Samozřejmě nejsem sám, koho napadlo, že je to divné. Však tématu se věnuje řada knih, např. Evoluce před Darwinem, nověji Evoluce3 (viz zdroje níže).
V první řadě asi stojí za to rozlišit mezi samotnou (biologickou) evolucí a přírodním výběrem. (A „biologickou“ má zase smysl dodat proto, že evoluce vědy či techniky v důsledku hromadění poznatků si nevšimnout skoro nešlo; i když zde zase protikladně působilo neustálé přesvědčení o „starých dobrých časech“, „zlatém věku“, „době před hříchem“.)
Samotná evoluční teorie je starší, před Darwinem byl Lamarck. Zárodky evolučního myšlení najdeme už v antice u presokratiků… Jenže s moderní verzí evoluční teorie má Anaximandros a i Lamarck ve skutečnosti společného jen málo. Oblíbený argument (najdeme ho i knize Evoluce3) praví, že evoluční teorie je „sociomorfní“ – totiž že přirozený výběr a selekce a evoluční inovace nějak korespondují s kapitalismem, průmyslovou revolucí a volným trhem, pročež se tento náhled na přírodu objevil zrovna v Anglii 19. století. Takové vysvětlení ale dost kulhá; to, že vlk žere Karkulky a o tuto kořist soupeří jak s Karkulkami, tak i s jinými vlky, to bylo jasné bez ohledu na to, aby člověk musel nejprve číst Adama Smithe, slyšet o neviditelné ruce trhu nebo vidět konkurenci mezi dvěma textilními továrnami.
Významnou překážkou proti objevu darwinovské evoluce prý už v antice bylo „nepochopení velkých čísel“. Nejen náboženští fundamentalisté byli přesvědčeni, že svět je starý pár tisíc let. Pak na evoluci – darwinistickou – zkrátka není dost času. Z tohoto hlediska vlastně evoluční biologie mohla vzniknout až po moderní geologii a paleontologii, která právě jako první postulovala, že Země existuje mnoho milionů či miliard let. „Hluboký čas“ trochu naznačil i rozvoj archeologie, tedy ne té klasické, ale zaměřující se na pravěk. Nicméně nemyslím, že toto byl hlavní problém – právě proto, že velká čísla jsou dost nepochopitelná. Navíc i po uznání, že svět není starý 6 000 let, to k Darwinovi ještě celkem trvalo.
Nyní se mí jeví (tento text je přepsáním starší úvahy), že hlavní překážku pro evoluční myšlení darwinovského typu představovala teleologie – přesvědčení, že svět je nějak rozumně navržen, uspořádán, stvořen, vše do sebe harmonicky zapadá (nebo by alespoň zapadalo nebýt prvotního hříchu či jiných lidských prohřešků). Těžko se vžít do takového způsobu uvažování (i když… „zelené myšlení“, řeči o „souladu s přírodou“, „rovnováze“, na to vlastně narážíme na každém kroku i teď) – myši jsou zde od toho, aby je lovily lišky, a vše tudíž dokonale klape. Řada lidí si to ale myslí i teď.
Možná 19.-20. století bylo výjimečné spíše v tom, že vůbec někdo mohl vyslovit teorii o tom, že svět nemá žádný zvláštní smysl. A přitom je ale dostatečně zajímavý na to, aby se dal zkoumat – v antice se filozofové odmítající božské řízení/uspořádání světa (na pohled se blížící dnešním ateistům, materialistům, scientistům apod.) obvykle právě kvůli tomu od světa odvrátili a přírodní vědy nepěstovali.
S tím souvisí jeden, řekněme, paradox. Přírodní výběr a selekci kolem sebe jistě pozorujeme, o to nikoliv sociomorfně až za kapitalismu, však šlechtíme psy i obilí. Jenže zde jde právě o přírodní výběr řízený záměrem. Je třeba obě zdánlivě protikladné pohledy spojit do onoho slepého hodináře. Strom asi nepřemýšlí o tom, zda má spíše dál růst nebo investovat do tvorby semen, ale jako by se stalo.
Následují už jen dodatky, respektive poznámky na okraj.
Nějaká účelnost v přírodě jistě existuje, kolem nás nepanuje chaos. Klíčové je tedy udělat nějaký kompromis. Lední medvěd je svým podmínkám nějak přizpůsoben, nicméně tato „teleologie“ je lokální, nic z ní nevyplývá o nějakém celkovém směřování či uspořádání světa; tuleň zde není kvůli tomu, aby se ledním medvědem nechal sežrat, přímo usiluje o opak. A i samotná i lokální evoluční optimalizace je navíc nedokonalá, řídí se náklady a výnosy (pomiňme vůbec možnost příslušné mutace). Tuleň si za přijatelných nákladů nedokáže vypěstovat tak velké zuby, aby naopak sám zahryzl ledního medvěda.
Dalším problémem – vlastně souvisí s teleologií – byla samotná biologická taxonomie. Když si pěkně živé organismy rozdělíme do škatulek na vyšší a nižší, představa, že se druhy různě proměňují, nám moc nedává smysl, protože tyhle škatulky bourá (asi jako se jen tak nemohou na sebe přeměňovat prvky v periodické tabulce; což je mimochodem vhodný příklad i z toho důvodu, že periodická tabulka je „uzavřená“, mezi vodíkem a heliem prostě není místo pro jiný prvek – a podobně vnímali své struktury i někteří lidé vytvářející biologické systémy).
Nelze pominout ani to, že evoluce je poněkud v rozporu s představou nějaké výjimečnosti člověka; dělá z nás prostě součást přírody. To je asi potíž z řady důvodů (mnohé náboženské systémy tvrdí opak; co z toho vyvodit pro uspořádání lidské společnosti?).
Na závěr stojí snad za zmínku ještě jeden paradox. Darwinovu verzi evoluce do značné míry zpopularizovaly útoky náboženských fundamentalistů. I když nám připadá zřejmá, tehdejší biology tato verze evoluce dlouho příliš nepřesvědčila a uspěla až v kombinaci s mendelovskou genetikou. Jak je možné toto? (Problémem mohl být Darwinův poměrně klopotný způsob psaní, zkuste si přečíst jeho původní díla – Dawkins to tedy není ani náhodou. I když v té době tak asi psali i ostatní.)
Zdroj:
Vojtěch Hladký, Radim Kočandrle, Zdeněk Kratochvíl: Evoluce před Darwinem, nakladatelství Pavel Mervart, 2012
Jan Toman: Evoluce3, Academia 2020
a další
Nelze také pominout skutečnost, že Evoluční teorie nekorensponduje se známými přírodními zákony (entropie, entropie informace). A také, že tak nějak na ní nejde využít známé a oblíbené vědecké metodiky – experiment, falzifikovatelnost, etc.
Nějak mi do těchto úvah nezapadá šlechtění kulturních rostlin. To přece probíhalo během mnoha generací? Dojít k takovému květáku, to je přímo neuvěřitelné.
Ale to je obdoba otázky, proč předkolumbovské americké kultury nepoužívaly kolo a všechno nosili, namísto aby použili aspoň vozík. Proč lidi někdy něco napadne a jindy to mají před očima – a nic?
to kaipr: take si myslim, ze prave proto nam to dnes pripada divne a zabyvame se tim u dumame (definice kruhem; proste obcas se odehraji divne veci)
to taco: tak koncept entropie prisel az po darwinovi.
jeste me napada, ze veda jinak hleda nejaka bezcasa pravidla – gravitace urcuje, jak funguje slunecni soustava. zmena je v nejakem ohledu iluze, stale plati zakon zachovani. analogicky u biologie, ve smyslu popisu zmeny (dalo by se to oznacit jako evoluce?) byste chteli treba rict, ze pocet nohou krat pocet oci deleno hmotnost je vzdycky… tak si rozdelite systemy na „inteligentne rizene“, chaoticke a podlehajici zakonum zachovani, co pak ale s biologii…
to Pavel Houser:
> ze veda jinak hleda nejaka bezcasa pravidla
Tak, možná si to zjednodušuji příliš, ale to co přinesla věda oproti všem předchozím systémům je metodika vedoucí k určité jistotě. Když budu stavět dům, tak ho prostě můžu zkoušet dávat cihlu na cihlu. Ale když jsem si schopen matematicky spočítat, na papíře, že ty cihly ponesou takový a takový tlak, a že mají takovou a takovou nosnost – dokážu si spočítat, jak tenké si mohu dovolit stěny. A bude mi to sedět. To je matematika + fyzika. Krásně je to vidět na protikladu Achymie (původní) a Chemie (moderní věda). Chemie staví na matematice a základních axiomech, a odvozováním z toho vychází další a další věci – už na papíře. Biologie? Ta kráva žere tolik a tolik. To znamená, že na kravín potřebuju kráva x rok x …. Plus otelení, plus léky, plus… Pozorování, evidování, ověřování, užívání.
Nechci být vůči Evoluční teorii ňák zvlášť krutý, ale u ní nic takové nepozoruju. Nemůžu si nic spočítat předem. Nemohu předvídat výsledky jako ve fyzice, chemii, biologii, … (dokonce i v takové pavědě, jako je ekonomie to jde). A vlastně mi přijde, že nepřináší vůbec žádný užitek. Pletu se? Připomíná mi prostě něco jako Budhismus. Fantastický, perfektně promyšlený logicky sedící mentální konstrukt, který nijak nesouvisí s realitou.
to: I.Kaipr
> proč předkolumbovské americké kultury nepoužívaly kolo a všechno nosili, namísto aby použili aspoň vozík.
Neměli do něho co zapřáhnout. Lama se nenechá, a žádné jiné použitelné zvíře tam nežije.
2Taco:
Iste im prišlo prirodzenejšie nexat si vyrezat srdce spolu s desattisicmi ostatnyx, než spraviť niečo tak odpudive, ako tlačiť kolecko, alebo sa do vozíka zapriahnut sam 😉
to: Veho: Děje se to běžně. Pro jednorázovou akci spunktujete pro ledacos. Ale na dlouhodobější věci už je to horší.
Jako předkolumbovské kultury kolo znaly. Jen pro něj neměli využití. Takhle si to vysvětluju.
ad lama: neni znamo, ze by se o kole cokoliv vedelo v andach. a v mesoamerice neznali lamu. takze zda se lama necha zaprahnout, nebo ne, se asi vubec nezkouselo.
ono zda /v mesoamerice/ „znali kolo“ – pokud vim, mame nalez(y?) hracek na koleckach z nejake doby a pak to, ze mayove pouzivali valec na valcovani silnic. je od valce k traktari cesta nasnade?
meli v mesoamerice psy, mohli tahat voziky jako u nas reznicti psi. nebo lide vozit to kolecko. taky meli kaucuk vcetne mezitim ztracene techniky zmekcovani, na kola, mimochodem.
asi „kdyz byly hracky, nebyly silnice“, neseslo se to… a ten valec?
jasne, ti mexicti hafani nemeli zrovna velikost reznickych psu na tahani, u kazde veci z toho lze dale rozebirat „ano, ale“
to kaipr: ano, je to pravda, „proste to nikoho nenapadlo, i kdyz je to nasnade“. no a tudiz nas to zaujme a pak nad tim badame, i kdyz to treba zadny specialni duvod nema, nahoda. jenze to zase nevime jiste. divne to je, tak nad tim spekulujeme. (ale uznavam, ze spekulovat byva produktivni jen po urcitou hranici, pak nezbyva, nez to nechat byt, pockat, az se objevi nova fakta nebo se uplne zmeni teoreticka vychodiska apod.)
to Pavel Houser: Kaučuk na kola? To to bereš moc hrrr 🙂 Prostě v Americe kolo vzhledem k okolnostem nebylo praktické, a tak se nepoužívalo, a pochopitelně ho pak nemohli vylepšovat. Nemůžeš od nich očekávat, že budou chtít používat kolo, když jim to nic nepřinese, ledaže by udělali spoustu vývojovejch kroků, kde teprve na konci by to bylo k něčemu dobré.
Ono s tím vývojem napadá mě další paralela: Čína znala střelný prach, bomby, rakety, ale na pušku neměli motivaci, protože na bojování měli dost lidí. Tím se to bloklo.
Nechtěl bych v Andách tlačit kolečko :-), raději bych naložil otroky 🙁
V Egyptě bylo kolo cenzurováno, protože lodní doprava byla dostatečná a egypťani nikam netáhli a vozy by přivezly cizím nájezdníkům trén a dostali by egypťani na budku 🙂
V rovinách Ameriky kolo nepotřebovali, protože jídla bylo dost a stěhovali se jen kousek proti větru až je odpadky kolem stanů začaly ohrožovat na životě.