Zájemci o předkolumbovskou Ameriku vesměs vědí, že na jihozápadě USA existovalo postupně několik zemědělských kultur, až po éru puebel. Vývoj těchto kultur nebyl lineární, probíhal ve znamení vzestupů, pádů a přesunů obyvatelstva. Místní zemědělství se potýkalo s nedostatkem vody, bylo tedy citlivé na změny klimatu i na dopady lidské činnosti na okolní prostředí (populační exploze a odlesňování, následované možným kolapsem). Negativně z pohledu původních obyvatel také zafungoval příchod Apačů a Navahů (13.-15. stol.) ze severu, i když Navahové sami pak také přešli k víceméně usedlému způsobu života.
Méně známé, ovšem poněkud podobné jsou předkolumbovské kultury trochu na jih, tedy zhruba na území dnešních mexických států Sonora a Chihuahua. Asi nejprozkoumanější z místních kultur se nazývá moggolonská; trvala od 2. do 15. století, ovšem s různými fázemi (takže v jiném členění od 8. stol. atp.). Hlavním centrem této kultury bylo Casas Grades (Paquime, v dnešním státe Chihuahua). Označuje se jako město, vybudováno bylo mezi lety 1130 a 1300 n. l. Začalo jako skupina 20 nebo více shluků jednopatrových domů, z nichž každý měl vlastní náměstí a ohradní zeď, ovšem postupně se rozrostlo. Po vypálení kolem roku 1340 n. l. bylo Casas Grandes vybudováno znovu, tentokrát s vícepatrovými obytnými domy z nepálených cihel a míčovými hřišti převzatými z mesoamerických civilizací. Součástí města byly plošiny s kamennými obklady, mohyly a veřejné prostory, kde se zřejmě mj. pořádaly trhy.
V oblasti vlivu Casas Grandes bylo nalezeno asi 350 dalších menších sídlišť. Archeologové z Brigham Young University nyní zkoumali méně známé starší období této kultury (Viejo) v lokalitě San Diego. Ta pochází zhruba z doby 1000 n. l. Hlavní budova zde měla průměr 9 metrů a mohlo ji obývat 30–40 lidí. Nalezena byla keramika, kukuřičná zrna, mlecí kameny a i korálky z mušlí (to svědčí o kontaktu s 250 km vzdáleným pobřežím Tichého oceánu). Dnes je tato oblast pouští…
Zdroj: Brigham Young University, HeritageDaily a další
Poznámky PH:
Pokud se podíváme na mapu, pak severní hranice říše Aztéků byla před příchodem Španělů od Chihuahuy pořádně daleko. Nejspíš by tedy nějakou dobu trvalo, než by Aztékové tuto oblast dokázali ovládnout (pokud vůbec, jejich říše se možná stejně nacházelo v krizi atd.). Obě oblasti od sebe oddělovalo území Čičimeků (Chichimeců), kteří většinou neprovozovali zemědělství. Otázkou tedy např. je, jak se zemědělství a další kulturní vlivy z centrálního Mexika až na jihozápad USA vlastně šířily (po pobřeží? tam bylo vlhčí klima?). Zkrátka, i člověk, který se o předkolumbovskou Ameriku zajímá, poněkud tápe.
Pokud se jako jeden z kulturních zvyků přenesla ona míčová hra tlachtli, kaučukové míčky na ni se musely dovážet? Nebo se hrálo s jinými míčky? (Zpracování kaučuku je zřejmě příkladem zapomenuté technologie, která později musela být objevena znovu.) U Aztéků bylo poražené družstvo obětováno, to se dělo v severním Mexiku nebo na jihozápadě USA (asi spíše ne, nebo prostě nevíme – jinak by se to dnes v publikacích výslovně zmiňovalo)?