Pixabay License. Volné pro komerční užití

Život v atmosféře subneptunů

Horké subneptuny, exoplanety o hmotnosti 8-10 Zemí, jsou ve vesmíru poměrně časté. Některé z těchto těles se nacházejí v obyvatelné zóně, v tom smyslu, že ve vrstvách husté atmosféry mohou teploty umožňovat výskyt vody v kapaném skupenství (např. exoplaneta K2-18b obíhající těsně kolem červeného trpaslíka). Nová studie považuje tyto světy za nadějné kandidáty pro život, a to i z hlediska našich možností ho detekovat – v tomto případě by to mělo jít podstatně snadněji než třeba u oceánů pod ledovou slupkou.
Na rozdíl od atmosféry Venuše by prostředí horkých neptunů mohlo být mnohem méně extrémní, bez silných kyselin a s podmínkami umožňujícími stabilitu organických látek. Horké subneptuny by podle našich znalostí mohly být pro pozemské mikroorganismy celkem dobře obyvatelné.
Je tu ale (minimálně) jeden háček. Tyto planety nemusejí mít vůbec kamenný povrch, nebo jen malý a s obřími tlaky/teplotami. Jedna věc je obyvatelnost, druhá věc vznik života. Předpokládáme, že k tomu je potřeba pevný povrch, kde probíhají reakce mezi složitějšími organickými sloučeninami, ty se zde mohou různě vázat a koncentrovat. Původní představa byla, že pozemský život se nejspíš zrodil v kalužích, nyní se předpokládají hluboké mořské vývěry, nikoliv ale volný oceán a už vůbec ne atmosféra. Samozřejmě – pokud by se subneptun nacházel v soustavě, kde by život vznikl jinde, pak by se sem snad mohl dostat prostřednictvím komet/asteroidů/meteoritů, nicméně scénář více obývaných planet v jediné soustavě nebude zrovna pravděpodobný. Tahle bráno to pro život na subneptunech zrovna moc nadějně nevypadá, ale to samozřejmě neznamená, že je astrobiologové budou při svém pátrání ignorovat…

Sara Seager et al, Possibilities for an Aerial Biosphere in Temperate Sub Neptune-Sized Exoplanet Atmospheres, Universe (2021). DOI: 10.3390/universe7060172
Zdroj: Universe Today / Phys.org

Poznámka: Řada enzymů, především těl katalyzujících redoxní reakce, byly zřejmě původně minerály, až posléze ono anorganické centrum „obrostl“ protein (a samozřejmě podstatně zvýšil účinnost a specifičnost katalyzované reakce). Pro vznik života dle (předpokládaného) pozemského mustru by to tedy ještě chtělo mít v atmosféře nějak rozsypaný např. prášek pyritu, a to to nepůsobí zrovna reálně.

Sojka reaguje na kouzelnické triky, urazí se nebo i naštve

Vědci z University of Cambridge zkoumali, jak sojky (sojka obecná/euroasijská, Garrulus glandarius) reaguje na to, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close