(c) Graphicstock

Dávno před Mykénami: Monumentální sídla na ostrově Keros

Nové výzkumy na řeckém ostrově Keros odhalují pozůstatky vyspělé kultury z počátku doby bronzové.

Raná doba bronzové v Egejské oblasti se datuje do 3. tisíciletí př. n. l. Nejvyspělejší částí tehdy nebylo pevninské Řecko (známá památka z příslušného období: Dům tašek v Lerně na Peloponésu) ani Kréta, ale Kykladské ostrovy. Dochovaly se odtud např. sošky („idoly“) žen bez zvýrazněných pohlavních znaků. Svébytná kykladská kultura byla podle tradičních výkladů zničena koncem 3. tisíciletí expanzí indoevropských Lúvijců z Malé Asie. V pozdější době pak byly egejské ostrovy pod vlivem mínojské Kréty.
Vykopávky v Dhaskalio na ostrově Keros nyní ukazují, že kykladská kultura mohla být oproti stávajícím představám vyspělejší i z hlediska technologií a organizace (řekněme „státní správy“). Keros, jižně od většího Naxu (kde byla zanechána Ariadna), byl dosud znám díky svatyni ze samých počátků bronzové doby se zbytky mramorových figurek. Na Dhaskalio (nyní samostatný ostrůvek) se však podařilo objevit pozůstatky monumentální architektury. Kámen se se sem přivážel z 10 km vzdáleného Naxu. Archeologové z University of Cambridge uvádějí, že tehdejší ostroh mohl sloužit jako ideální přístav. Dhaskalio bylo proměněno v jediný komplex terasovitých zdí, schodišť a kanálů na vedení vody (dosud není jasné, zda pitné, odpadní nebo obojí). O 1 000 let dříve než v Mykénách zde vyrostl monumentální palác, dosud největší známá stavba z celé kykladské kultury. Analýza rostlinných zbytků ukázala, že kromě obilnin a luštěnin se zde pěstovaly již všechny typické středomořské plodiny, fíky, vinná réva, olivy či mandle. Hustě osídlený Keros byl z hlediska potravin těžko soběstačný, závisel na rozvinutém obchodu. Na ostrově se podařilo objevit velké množství dílen na zpracování kovů včetně zbytků olověných nástrojů (samozřejmě i mědi a bronzu). Rovněž naleziště kovů přitom na ostrově chybějí, ruda se mohla dovážet např. z jiných ostrovů, jako je Serifos nebo Kythnos.
Michael Boyd z University of Cambridge uvádí, že současné vykopávky ilustrují vývoj ostrova v rané době bronzové – od svatyně lokálního významu k urbanizovanému centru uprostřed obchodních tras, kde se využívaly vyspělé technologie.

Zdroj: Phys.org a další

Rozložení izotopů dusíku může indikovat život

Živé organismy upřednostňují různé izotopy, podle všeho to platí i pro dusík. Může nám to …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close