dinosaurus, ilustrační autor Mariana Ruiz, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain
dinosaurus, ilustrační autor Mariana Ruiz, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Kdo má velké břicho

Zdálo by se to jednoduché: býložraví suchozemští čtyřnozí obratlovci (tetrapoda) budou muset mít větší vnitřní orgány než masožravci. Až na to, že tuto teorii nikdo netestoval a když se to zkusí, výsledky jsou nejednoznačné.

Ovce do sebe musí nacpat více méně kalorické a navíc obtížněji stravitelné potravy (trávy) než vlk (ovce). Tudíž stejně velký vlk vystačí s menším břichem, žaludkem a střevním systémem („věcmi mezi hrudníkem, páteří a pánví“, jak praví autoři studie).
Testovat to ale někdo zkoušel až nyní. Mezinárodní studie provedená na Univerzitě v Curychu vycházela z 3D modelů savců, ptáků, plazů, dinosaurů a synapsidů („skoro-savci“, tj. prostě skupiny organismů z doby evoluce savců), zahrnovala první obojživelníky, největší dinosaury i mamuty, organismy žijící i vymřelé. Zajímavá byla i samotná tvorba 3D modelů, která obnášela řadu technik, např. fotogrammetrii a počítačové zobrazování.
Výsledek? U savců vše dopadlo podle předpokladů, tělní dutina býložravce je v průměru dvakrát větší než masožravce stejné velikosti. U dinosaurů však vůbec žádný vztah mezi velikostí břicha a stravou zjištěn nebyl a ani u jiných skupin to nebylo tak jednoznačné jako u savců. Čemuž lze dobře věřit (tj. nějak si to zdůvodnit) u létavých ptáků, kde je anatomie podřízena letu, nicméně suchozemští dinosauři v ekosystému zaujímali roli cca odpovídající dnešním savcům. Možná to ukazuje, že tvorba 3D modelů celého těla z fosílií je zatížena mnoha nepřesnostmi (poznámka PH: což by ale nemělo způsobit systematický posud dat?), podle autorů studie může hrát roli rozdílné dýchání savců a dinosaurů nebo to může být ještě úplně jinak.
Marcus Clauss a jeho kolegové publikovali výsledky svého výzkumu v Journal of Anatomy.

Zdroj: Phys.org

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Neu5Gc: pomůže mutace rekonstruovat evoluci člověka?

Dochovaná fosilní DNA stará miliony let je dosud pouze zbožným přáním, nicméně evoluci člověka by …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close