(c) Graphicstock

Mozek rypoše lysého přežije i bez kyslíku

Rypoš lysý (naked mole rat, Heterocephalus glaber) představuje opravdový unikát. Žije ve společenství, které spíše než savce připomíná sociální hmyz. Necítí bolest (nemá receptory na povrchu těla, hlava či žaludek rypoše asi bolet může), dokonce není ani pořádně teplokrevný. Prakticky netrpí rakovinou a žije mnohem déle než srovnatelní, jemu příbuzní hlodavci (až 30 let).

A teď se podle nové studie navíc zdá, že rypoš je málem anaerobní, tak praví alespoň studie publikovaná v Science. Autory práce jsou Thomas Park z University of Illinois (Chicago) a další vědci z UIC, Max Delbrück Institute (Berlín) a jihoafrické University of Pretoria. Představuje to unikát nejen na poměry savců, rypoš totiž využívá mechanismy anaerobní přeměny fruktózy, což je reakce známá jinak pouze u rostlin.

Člověk stejně jako laboratorní hlodavci samozřejmě při nedostatku kyslíku hynou, především proto, že jim začnou rychle odumírat mozkové buňky, které jsou na přísun energie zvlášť citlivé. Rypoš začne v případě nedostatku kyslíku do mozku čerpat fruktózu; používá k tomu speciální molekulární buňky, které jiní savci mají pouze v buňkách střevní stěny. Při koncentraci kyslíku, v níž by člověk zemřel v pár minutách, vydrží rypoš až 5 hodin. Přitom prudce poklesne jakákoliv pohybová aktivita, pulz i rychlost dýchání, následuje bezvědomí, nicméně proces je vratný.
Příslušný výzkum nemá pouze teoretický význam, mohl by pomoci i v medicíně při léčbě různých infarktů a mrtvic, kdy lidský mozek zůstane dočasně bez kyslíku (poznámka: jak konkrétně by se ale fruktóza do mozku dostávala?). Rypoš má navíc i mechanismy, které ho chrání před plicním edémem, tj. dalším problémem, který lidi postihuje při nedostatku kyslíku (např. ve velkých nadmořských výškách).
U rypoše jde téměř jistě o adaptaci na život v norách. Ty tedy obývá i řada jiných (nejen) hlodavců, ale rypoší kolonie jsou ve srovnání s jinými hlodavci obrovské, o stovkách jedinců, takže si zde zvířata kyslík často prakticky vydýchají.

Zdroj: Phys.org

Poznámka PH: Podle dalšího dohledávání: Fruktóza zde namísto glukózy vstupuje do glykolýzy. Obecně glykolýza znamená přeměnu sacharidu na pyruvát za zisku energie, další zpracování pyruvátu může probíhat aerobně i anaerobně (na kyselinu mléčnou).
Je to celé složitější, nicméně využití fruktózy zřejmě v tomto případě umožňuje získávat energii i při nižší kocentraci kyslíku, kdy by se oxidace glukózy už zastavila (a ta jakkoliv glykolýza jako taková obecně kyslík nevyžaduje).

Překvapující geometrická kouzla: Foton v zakalené vodě

Máme dvě skleničky, jednu s vodou čirou a druhou zakalenou. Do obou vyšleme paprsek světla. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close