autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Nate Silver se odmítá kát, statistici prý neselhali

Svět jako sázkový kurz a kdo může za to, že třeba prognózy k americkým prezidentským volbám nevyšly. Jak rozumět statistice.

Americký statistik Nate Silver je bezesporu zajímavou osobností. V češtině jsme si od něj mohli přečíst knihu Signál a šum, kde mj. popisuje svět prognostiků a (především) ekonomických předpovědí.
V této knize Silver upozorňuje na to, jaký typ předpovědí bychom měli brát vážně a v jaké míře, jak zacházet s prognózami v médiích, jak důvěřovat tomu, kdo neustále předpovídá třeba vypuknutí ekonomické krize. Přichází zde např. s velmi zajímavým pojetím světa jako sázkové hry: pokud něco tvrdím, měl bych být ochoten si na svůj názor vsadit peníze a říct, v jakém kurzu (= jakou pravděpodobnost dávám svému přesvědčení). Jsou-li dva názory ve sporu, znamená to, že lze proti sobě zkonstruovat příslušné sázkové poměry a spor rozhodnout empiricky. Další možností je, že žádný spor neexistuje, ještě další případ pak představují lidé, kteří si na svůj názor nebudou ochotni vsadit – takové lidi/názory netřeba brát vážně. Hlavní pointa spočívá v tomto: při dvou různých oceněních určité události lze sázku zkonstruovat vždy. Stačí, aby jeden člověk věřil ve výhru Sparty na 60 % a druhý na 70 % a už si mohou proti sobě vsadit, nemusí vůbec zastávat názory zcela protichůdné.

Silver jako statistik samozřejmě zdůrazňuje, že jedna úspěšná prognóza génia ani proroka nedělá; často se mohl mýlit už dříve, nebo se zmýlí příště. Samotný Silver, ač vydělával např. v pokeru nebo při sázkách na sportovní výsledky, na sebe širší publikum upozornil tím, že přesně odhadl výsledek amerických prezidentských voleb v letech 2008 a 2012. Loni ale narazil, takže i na něj lze použít jeho vlastní tvrzení o tom, že jedna úspěšná předpověď nezaručuje neomylnost při příští příležitosti.
Nyní se Silvera ptali, kdo by si měl posypat hlavu popelem? Byl problém v samotných datech, tj. chybné (chybně provedené?) byly průzkumy veřejného mínění? Silver tvrdí, že ne, výzkumné agentury jsou v tom nevinně. Udělali snad chyby statistici včetně jeho samého? Odmítá se kát, prý pravděpodobnost výhry D. Trumpa odhadl na 30 %, což je docela slušná možnost, byť menší než 50 % (v minulých volbách ve vítězství B. Obamy věřil na 92 %). Sám tedy chybu na své straně nevidí. Podle jeho názoru se vcelku nemýlili ani jednotlivci, respektive se mýlili podobně jako on: sice o výhře Clintonové bylo přesvědčeno více než 50 % lidí, ale ne o mnoho více (znovu: vůbec nejde o to, koho samotní lidé volili, ale jak byli přesvědčeni, že to dopadne).

Kdo tedy má podle Silvera v ruce Černého Petra? Prý především velká mainstreamová média, která prognózy statistiků interpretovala chybně a např. pravděpodobnost nad 50 % považovala de facto za jistotu (ani tři různé prognózy nad 50 % stále nemusí mnoho znamenat, i kdyby se jich netýkaly stejné chyby a byly na sobě opravdu nezávislé). Neselhala data ani statistické metody a modely, ale „selský rozum“ lidí v médiích, kteří nemají znalosti o statistice, ba v tomto ohledu bývají, prohlašuje Silver, až negramotní.
Silver ani netvrdí, že by poslední americké prezidentské volby byly nějak „rozkolísané“ z hlediska volatility, v tom byly spíše normální; spíše v letech 2008 a 2012 a částečně i v roce 2004 byly průzkumy stabilní, výsledky nekolísaly a volby dopadly podle nich. To ale není žádné pravidlo. Např. v roce 2000 dostal Gore celkově více hlasů než Bush mladší, což bylo z pohledu prognóz nečekané (ale tolik se nepitvalo, když Bush stejně zvítězil).
Otázka pouze zní, zda máme Silverovi věřit a zda to celé od něj není trochu alibismus; neměl by spíše připustit, že tentokrát se prostě zmýlil? Ne – tvrdí, že na tom, jak vytvářel model, nemá de facto co revidovat.

Zdroj: Harvard University, Phys.org

Úryvek z knihy Signál a šum (české vydání Paseka 2014) mimochodem dává málem rovnítko mezi pojetím světa jako sázkového kurzu a neviditelnou rukou trhu:

Neviditelná bayesovská ruka

Ve skutečnosti vychází kapitalismus volného trhu a Bayesova věta zhru­ba z téže intelektuální tradice. Adam Smith a Thomas Bayes byli současníci, oba vystudovali ve Skotsku a byli silně ovlivněni filozofem Davidem Humem. Smithovu „neviditelnou ruku“ si můžeme před­stavit jako bayesovský proces, při němž se ceny neustále upravují podle změn nabídky a poptávky, až nakonec dospějí do určité rovnováhy. Nebo je možné považovat za „neviditelnou ruku“ bayesovské rozhodování, při kterém v debatách o našich názorech postupně upravujeme a vylepšujeme naše přesvědčení a někdy si na ně sázíme, pokud se nedokážeme shodnout. Oba tyto případy jsou procesy hledání shody, které využívají moudrosti davu.
Z toho by tím pádem mohlo vyplynout, že trhy jsou mimořádně dobrým způsobem, jak předpovídat. A tak to vlastně také je – akcio­vý trh je řada předpovědí budoucích výdělků a dividend dané firmy. Podle mě je tento názor správný většinou a po většinu času. Jsem například zastáncem sázkových trhů k předpovídání ekonomických veličin, jako je HDP. Dalo by se očekávat, že tyto trhy předpovědi vy­lepší z toho prostého důvodu, že nás nutí vsázet na naše tvrzení peníze a vytvářet pobídky, aby naše předpovědi byly přesné.
Jiné hledisko, teorie efektivních trhů, to potvrzuje ještě přesvědčivěji – říká, že je za určitých podmínek nemožné předpovídat lépe než trhy. Tento názor, který byl po několik desetiletí ortodoxním vyznáním kateder ekonomie, ztratil na oblibě vzhledem k nedávným bublinám a propadům trhu, z nichž některé se ze zpětného pohledu zdály předvídatelné. Přesto je tato teorie pevnější, než byste si možná mysleli.

dinosaurus, ilustrační autor Mariana Ruiz, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Dávné kořeny teplokrevnosti?

Všechno nasvědčuje tomu, že teplokrevnost suchozemských obratlovců vznikla několikrát nezávisle na sobě. Jak by to …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close