zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain
zdroj: brian0918™, wikipedia, licence obrázku public domain

Nový kapr odolný proti nemocem

Jde o nové rybí plemeno, žádné jiné v ČR nebylo uznáno více než dvacet let.

Vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve spolupráci s jihomoravským Rybníkářstvím Pohořelice vyšlechtili nové plemeno kapra. Nazvali ho amurský lysec po jednom z rodičů, který pochází z východoruské řeky Amur protékající Vladivostokem. Díky mnohaletému snažení získali vědci pro praxi plemeno kapra odolné proti nemocem, především vůči vysoce infekčnímu a smrtelnému onemocnění způsobenému koi herpes virem (KHV). Nové plemeno, jeho chovný cíl a řád plemenářské evidence byly v minulém roce uznány Ministerstvem zemědělství i Šlechtitelskou radou pro chov ryb Rybářského sdružení ČR. Fakulta ve spolupráci s produkčním partnerem začne na jaře rybářům prodávat toto plemeno pro chov v rybnících.

„Amurský lysec se na našem pracovišti šlechtil více než sedmnáct let,“ říká Otomar Linhart, děkan Fakulty rybářství a ochrany vod. Nové plemeno kapra je výsledkem systematické mravenčí výzkumné práce, na které se podílela řada pracovišť. Kromě pracovníků naší fakulty a jejího vědeckého výzkumného centra CENAKVA spolu s genetickým centrem Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech, spolupracovali na šlechtění také kolegové z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. Vysokou odolnost amurského lysce k viróze KHV ověřil Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně. Jde u nás o jedinou laboratoř schopnou testovat rybí viry. Vědecká práce vycházející z rybářského entuziasmu kolektivu vědců je nyní k dispozici produkčním rybářům,“ dodává Otomar Linhart s tím, že díky spolupráci fakulty s Rybníkářstvím Pohořelice, nyní existuje amurský lysec hned ve dvou liniích, vodňanské a pohořelické.

Podle Vladimíra Chytky z Rybníkářství Pohořelice má chov lysých kaprů, tedy kaprů, kteří nemají takřka šupiny, na jižní Moravě tradici, ve které chtějí pokračovat i díky novému plemeni. „Amurského lysce linie pohořelické už využíváme v rybářském provozu a o nabízený plůdek a násady je velký komerční zájem,“ říká Vladimír Chytka a dodává, že i když produkce šupinatých kaprů stále tvoří až šedesát procent zdejší produkce tržního kapra, lysí kapři jsou finančně, komerčně a exportně atraktivní a vyvážejí se úspěšně do Německa, Rakouska a Polska.

„V první fázi výzkumu jsme od roku 1993 do roku 1997 studovali původní i dovezená plemena kapra i jejich hybridy,“ uvádí Martin Flajšhans, vedoucí Laboratoře molekulární, buněčné a kvantitativní genetiky centra CENAKVA, které vzniklo při fakultě v roce 2010 z Operačního programu Výzkum, vývoj a inovace. „Cílem šlechtění bylo dostat do lysého kapra geny amurského divokého kapra, tzv. sazana, který je uznáván jako samostatný poddruh asijského kapra, a s evropskými plemeny kapra je geneticky nejméně příbuzný.“ Na základě opakovaného křížení, výběru, reprodukce a následného testování užitkovosti růstu a odolnosti proti nemocem, tak vzniklo nové lysé plemeno nesoucí geny původního divokého šupinatého amurského kapra. Především ale plemeno dobře přežívá, je velmi odolné vůči některým nemocem a roste stejně dobře jako jiné produkční linie kapra, které se tradičně v České republice chovají.

tisková zpráva Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Pekelný svět s titanovou oblohou

Oxid titanatý na Zemi najdeme jen zřídka, vyskytuje se však v atmosférách chladných hvězd. Astronomům …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close