Sciencemag.cz
Doporučujeme
Většina vzniklých embryí záhy spontánně zanikne. Tím, že jsme se narodili, jsme se tedy umístili dejme tomu v horní čtvrtině; většina lidí takto pěkného umístění víckrát v životě nedosáhne.
Furóre kolem potratové pilulky RU-486 je trochu komické, uvážíme-li, že k nám dorazila čtvrt století po Francii a čtrnáct let po amerických bigotech, takže všechny argumenty obou stran jsou dávno známé. Je-li k dispozici technologie i poptávka, věci se dějí bez ohledu na etiku. Nicméně otázka potratů je z biologického hlediska zajímavá, ba čím dál zajímavější.
Vědomý potrat je prostě infanticida (zabíjení dětí), jev u lidí vcelku častý; pachatelem tu ovšem není nevlastní otec, nýbrž vlastní matka, která shledala svou aktuální ekologickou (= ekonomickou) situaci jako nedostatečně vhodnou k porodu. Asi nebude náhoda, že k úmyslným potratům i k vraždám novorozenců přistupují matky mladé (které tedy mají dost času na reparát, pokud se jejich situace jednou zlepší), zatímco matky starší jsou v tomto ohledu mnohem rezervovanější (neboť jejich zdravotní stav se bude spolehlivě už jen zhoršovat). Pak jsou ještě potraty nevědomé. Kolik jich je, se špatně odhaduje, ale asi nepochybíme, budeme-li předpokládat, že většina vzniklých embryí záhy spontánně zanikne. (Tím, že jsme se narodili, jsme se tedy umístili dejme tomu v horní čtvrtině; většina lidí takto pěkného umístění víckrát v životě nedosáhne.)
Během těhotenství se dějí mimořádně podivné věci. Většina matek obsahuje klony imunitních buněk z plodu, které pronikají přes placentu do matčina krevního řečiště a pak v ní přežívají až desítky let (vzácnější je opačný jev, tedy mateřské buňky v těle dítěte nebo výměna buněk mezi dvojčaty a trojčaty). Četnost tohoto jevu u lidí i jiných primátů (nejnápadněji u jihoamerických drápkatých opiček, které rodí skoro výhradně dvojčata) budí rozpaky: není ono to nakonec k něčemu dobré? Čím dál častěji se nacházejí mužské buňky dlouhodobě perzistující v různých ženských tkáních. Netušíme, kde se tam vzaly. Jsou to buňky mužského plodu (třeba i spontánně potraceného, protože mnohé ženy s mužskými buňkami nikdy neměly syna, jehož existence si byly vědomy)? Anebo je to složitější a do hry vstupují i další generace a mužské buňky se do těla ženy dostaly z těla její matky, kde dlouhou dobu žily, původem tedy z matčina mužského plodu?
Navracejí se buňky plodu z matčina těla zpátky do plodu, obohacené o imunologické informace z matčina těla? Anebo matka získává imunitní výhody z přítomnosti buněk s cizími, otcovskými geny? Nenastává spontánní potrat prostě ve chvíli, kdy už matka imunitního zisku dosáhla? Objevuje se i pojem „sobecké těhotenství“, které potratem končí z principu vždy – žijeme tedy proto, že jsme měli štěstí, anebo prostě pocházíme z těch těhotenství, jejichž účelem nebylo upevnění matčina zdraví dodávkou cizích buněk, nýbrž rozmnožování? Zní to divoce, ale že by tam ty buňky jen tak náhodou seděly, se nezdá. Vzpoury imunitního systému se vyskytují nejčastěji u žen, a to u žen středního věku, které už nějaké rozmnožovací aktivity, úspěšné či neúspěšné, mají za sebou. Anebo zase naopak: ženy s nádorem prsu mají v sobě míň buněk embryonálního původu – nefungují tedy tyto buňky jako mladé kmenové buňky s léčivými účinky? Nejsou tedy nakonec potraty pro matky zdravé (něco jako očkování)?
Naše tělo je mozaikou buněk různého původu a s různými zájmy, a co se děje mezi matkou, plodem a jeho otcem a otci a matkami těch všech, se jeví jako vrcholně zajímavá hra. Lidé, se kterými jsme někdy něco měli, zůstávají s námi a s našimi potomky nadlouho, ne-li navždy, a pořád nás různě ovlivňují; člověk by si fakt měl dávat pozor, s kým si něco začít.
autor: Jan Zrzavý
úryvek z knihy:
Jan Zrzavý – Vojtěch Novotný
Jak to chodí u opic
Dokořán 2024
O knize na stránkách vydavatele
Poznámka PH: Napsáno bylo v roce 2014, kdy bylo aktuální to RU-486. A ano, první máj, čas lásky, nemohl jsem si odpustit dát tento úryvek zrovna na tento den, možná pubertální, uznávám 🙂
Nadpis: Potraty jsou zdravé
Odpověď: Článek obsahuje informace o imunologických aspektech těhotenství a potratů, kde je zmíněno, že buňky plodu mohou v těle matky přežívat dlouhodobě a přispívat k její imunitě. Autor spekuluje, zda spontánní potraty mohou pro matky představovat něco jako očkování, což by mohlo naznačovat určité zdravotní výhody.
Posouzení článku:
Clickbait: Článek není clickbait. Nadpis může vzbuzovat zvědavost, ale není zavádějící.
Fakta vs. názory: Článek míchá biologická fakta s autorovými spekulacemi a teoriemi, což může čtenáře vést k chybnému pochopení, že tvrzení o zdravotních výhodách potratů jsou vědecky podložená.
Rétorika a pozice autora: Autor zaujímá pozici, která podporuje diskusi o možných biologických výhodách potratů, ale nedostatek jasných vědeckých důkazů a silná rétorika může působit kontroverzně.
Závěry a názory: Článek nabízí několik spekulativních názorů bez jasných závěrů, což může být matoucí pro čtenáře hledající konkrétní odpovědi.
Duševní rovnováha: Článek by mohl být vnímán jako provokativní nebo kontroverzní, zvláště v kontextu debat o potratech. Nicméně, rétorika není extrémní ani toxická.
Srozumitelnost pro běžného čtenáře: Článek může být složitý pro běžného čtenáře, zejména kvůli směsici biologických faktů a spekulativních názorů bez jasného vysvětlení nebo potvrzení.
Nadpis a odpověď: Nadpis klade otázku, zda jsou potraty zdravé. Článek na tuto otázku neposkytuje přímou nebo jednoznačnou odpověď, ale nabízí spekulace o možných zdravotních aspektech.