Pixabay License. Volné pro komerční užití

Kdy se lidé zabíjejí? Trocha statistik

Samostatným tématem, které je v oblasti suicidální fenomenologie diskutováno, je čas, kdy jsou sebevraždy páchány. Gillian Beauchamp a kol. (2014), již se zaměřili specificky na sebevraždu intoxikací léky, prokázali, že počet sebevražedných pokusů, které byly nahlášeny toxikologickým centrem, dosáhl vrcholu v neděli a v pondělí a poté v průběhu týdne klesal. Také bylo zjištěno, že většina svátků (s výjimkou Nového roku) vykazovala menší počet pokusů o sebevraždu intoxikací léky.
Podobně jako v předchozích studiích dokonaných sebevražd (Chew, McCleary 1995), které prokázaly jejich větší množství na jaře, autoři zjistili nárůst sebevražedných pokusů požitím nadměrného množství léků v jarních a podzimních měsících ve srovnání s měsíci letními a zimními. Již více než sto let jsou pozorovány sezonní výkyvy v sebevražednosti (Morselli 1881; Durkheim, 1951), přičemž studie obvykle uvádějí nárůst výskytu sebevražd na jaře a začátkem léta (Chew, McCleary 1995; Preti 2000; Petridou a kol. 2002). Sebevraždy spáchané za použití větší intenzity násilí vykazují silnější sezonní výkyvy než sebevraždy provedené méně násilnými metodami (Maes a kol. 1993; Rock a kol. 2003; Page a kol. 2007).

Zaměříme-li se na samotné způsoby sebevražd v čase a četnosti, lze na analyzovaném vzorku konstatovat – se zdůrazněním faktu, že se jedná pouze o sebevraždy, v souvislosti s níž byl zanechán dopis na rozloučenou a ten byl k dispozici pro analýzu –, že s výjimkou roku 2014, ve vztahu ke kterému bylo analyzováno 5 případů sebevražd, se v letech 2015–2020 počet analyzovaných případů konstantně pohyboval mezi 23–31 sebevraždami. Nejvíce případů se ve sledovaném období událo v jarních a zimních měsících, nejméně pak v letním období. Ve všech ročních obdobích bylo nejčastějším způsobem oběšení. Způsoby sebevražd napříč obdobími kopírují preferované způsoby sebevražd vzorku.

V hodnoceném vzorku nebyl zjištěn zásadně významný vztah mezi ročním obdobím a způsobem sebevraždy, s výjimkou lehce výraznějšího nárůstu skoků pod vlak a absence utopení v podzimním
období oproti zbývajícím třem ročním dobám. Napříč všemi sledovanými roky a ročními obdobími jsou v těch případech, kdy je toto v dopise explicitně zmíněno, nejčastější zdravotní důvody, a to ve smyslu fyzického anebo duševního onemocnění, následované vztahovými důvody s převládajícími vztahy romantickými (do kategorie vztahových důvodů zahrnují autoři jak problémy v milostných a partnerských vztazích, tak problémy na úrovni rodinné jednotky).
Pouze v letním období převažují vztahové důvody nad zdravotními. Ekonomické motivy jsou zmiňovány méně často a převládají v letním období. Nutno opět zdůraznit, že limity této analýzy jsou dány i skutečností, že ne v každém dopisu na rozloučenou byl důvod explicitně uveden a autoři nedisponují jiným relevantním zdrojem, s jehož využitím by byli schopni motivační schéma všech sledovaných případů plně pokrýt (v některých případech nebyl motiv zjištěn ani při vyšetřování orgány činnými v trestním řízení). V rámci provedené analýzy nebyl nalezen významný vztah mezi vyřčeným motivem a způsobem spáchání sebevraždy.
Autoři na základě provedené analýzy potvrzují, že nejčetněji byly sebevraždy ve sledovaném vzorku dokonány v úvodu týdne, tedy ve dnech pondělí a úterý, nejméně pak v závěru týdne, to jest v neděli. Incidence v průběhu týdne je konstantní, přičemž je lehce vyšší ve středu a nižší v sobotu. Nejvíce sledovaných případů sebevražd v daném období v případě pisatelů dopisů na rozloučenou bylo dokonáno v měsících říjnu a únoru, dále v měsících květnu, červnu a lednu, nicméně rozdíly oproti ostatním měsícům v celkových součtech případů jsou nepatrné. Nejmenší incidenci vykazují měsíce březen a srpen. V celkových kumulacích jsou nejexponovanějšími obdobími zima a jaro.
S ohledem na část dne, v němž byla ve sledovaném vzorku sebevražda dokonána, tedy u těch případů, kdy bylo možné dobu úmrtí z dostupných podkladů vyčíst, jsou nejvíce exponované večerní hodiny, významně jsou zastoupeny i hodiny dopolední. Noc a odpoledne se z hlediska incidence suicidálního jednání objevují ve sledovaném vzorku méně často. Část dne, zdá se, se způsobem provedení nijak nesouvisí, až na určité výjimky. Ve všech částech dne převládají případy oběšení, zatímco případy skoků pod vlak jsou ve sledovaném vzorku častější v brzkých ranních hodinách, v odpoledních hodinách jejich četnost klesá.

 

tento text je úryvkem z knihy Miroslav Šafr, Alena Lochmannová: Ti, kteří se rozhodli. Academia, 2024
O knize na stránkách vydavatele
pbalka-knihy

Poznámka: Květen není jen měsícem lásky, ale i právě sebevražd. Možná opravdu i proto, že člověk k tomu již náchylný zde vidí právě rozdíl mezi sebou (svým vnitřním stavem) a okolím, příroda kvete, kolem chodí lidi držící se za ruce…? (Viz i výše věta „Pouze v letním období převažují vztahové důvody nad zdravotními.“ I když tedy květen ještě nespadá do léta.)

Kolik energie se skrývá ve vakuu

Pokud se vrátíme do prázdného kouta vesmíru, uvidíme třeba, že poránu je prázdný a někdy …

One comment

  1. Ke statistice:
    Soused pracuje u ČD a ráno když nejel vlak kostatoval:
    Zase volové dali skokana pod vlak včera do hlavního zpravodajství, to zase nepojedou vlaky týden. Nemělo by se o tom vůbec psát. Vždy druhý den po zprávě skočí až čtyři.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close