Sciencemag.cz
Doporučujeme
Médii proběhla přednedávnem zpráva, že dýka z Tutanchamónovy hrobky je „mimozemského původu“. Tedy z meteoritického železa.
Samotné zjištění prý nebylo obtížné, meteoritické železo prostě obsahuje více niklu a kobaltu. Ani to, že dýka není z „obyčejného“ železa, tolik nepřekvapuje – Egypťané v té době ještě železo tavit z rud zřejmě nedokázali. Diane Johnsonová z Open University (z „fyzikální“, nikoliv egyptologické katedry) nyní podrobně rozebírá celý problém železa ve starověkém Egyptě.
Úvodní poznámka PH: Nakonec dýka nemusela být meteoritická, ale dostat se obchodem (či spíše jako vzácný dar, taková strategická věc se jen tak dovážet asi nesměla) od Chetitů. Ti zvládli technologii výroby železa zřejmě již kolem roku 1400 př. n. l. Předpokládáme-li, že železné zbraně měli útočníci z mořských národů (jednak částečně pocházeli z Malé Asie, jednak jejich pravděpodobní potomci, Filištíni, příslušnou technologii ovládali), pak měl Egypt na konci Nové říše zřejmě docela štěstí.
Nyní však už Diane Johnsonová. Ve skutečnosti první důkaz o tavení železné rudy v Egyptě je až z doby kolem roku 500 př. n. l., čili dokonce může jít až o vliv Peršanů. V deltě jsou sice objeveny různé starší strusky obsahující železo, jenže to šlo o výrobu mědi a železo bylo odpadní produkt. Meteoritické železo bylo v Tutanchamonově době zřejmě dražší než zlato. Egypťané znali železné rudy odedávna, využívali je však jako barvivo. Zvládnout technologii výroby železa není triviální, ruda vyžaduje vysokou teplotu tavení a pak další zpracování (čistění, kalení, přidávání uhlíku…).
Meteority jako zdroj železa se však používaly tradičně i v mnoha „primitivních“ společnostech (Eskymáci a někteří Indiáni Severní Americky takhle používali meteoritickou měď, aniž by jinak zvládali metalurgii). Egypťané byli zřejmě někdy občas svědky přímo dopadu meteoritů, takže vnímali spojení mezi nebesy/bohy. Předmět ze železa tedy tehdy měl spíše rituální než praktický účel.
Názvy a hieroglyfy odpovídající železu jsou předmětem diskusí, hieroglyf bi-A může znamenat železo, ale zřejmě i měď a jiné materiály s vlastnostmi kovu. Kolem roku 2400 se o spojení železa s nebem píše v Textech pyramid (přičemž jde pravděpodobně o starší text než náš dochovaný záznam). Železo se zde spojuje i s kostmi mrtvého krále, který bude na obloze věčně žít jako hvězda. Předměty ze železa hrály v pohřebních/posmrtných rituálech pravděpodobně speciální roli.
Po roce 1300 př. n. l., od 19. dynastie, se pro železo používá nový výraz bi-A-n-pt, doslova „železo z nebe“. Možná v té době byli Egypťané svědky dopadu nějakého velkého meteoritu a v něm pak objevili právě železo.
Když král říše Mitanni Tushratta poslal svou dceru za manželku Amenhotepovi III. (Tutanchamon byl pravděpodobně jeho vnuk), zmiňuje v rámci věna speciálně dýku z „habalkinu“, což je slovo pravděpodobně odvozené z chetitského výrazu pro železo.
Zdroj:HeritageDaily.com a další
