Foto: © bluebay2014 / Dollar Photo Club

Sloučenina NaH7 může být klíčem k supravodivosti za vyšší teploty

Existenci kovového vodíku předpokládáme v nitru některých planet; kdyby byl stabilní při pokojové teplotě a v pozemských podmínkách, mohl by prý být supravodivý.
Viktor Struzhkin a jeho kolegové z Carnegie Institution nyní v Nature Communications zveřejnili studii o tom, že hledané vlastnosti by mohla mít i zvláštní sloučenina vodíku s alkalickými kovy. Zmáme hydridy typu NaH, v tomto případě ale vědci požadují co nejvíc vodíku v molekule (aby se tak sloučenina vodivostí maximálně blížila kovovému vodíku). Hráli si s lithiem, sodíkem a draslíkem, až nakonec došli k exotické sloučenině NaH7. Z pohledu klasické chemie to samozřejmě působí jako vtip (sodík má 1 valenční elektron, snad je doplní na stabilní osmičku tím, že jich 7 přijme od vodíků – „natrid vodíku“? to je ovšem absurdní kvůli opačným rozdílům v elektronegativitě).
Struktura molekuly má vypadat tak, že kolem atomu sodíku jsou nakupeny dvou a tříatomové shluky vodíku. Exotické uspořádání má vzniknout ze samotných prvků při vysoké teplotě i tlaku, přičemž teoretické předpovědi se nyní podařilo potvrdit i experimentálně. Vysoký tlak se docílil pomocí diamantové kovadliny (dva diamantové nástavce proti sobě), vzorek se přitom navíc zahříval laserem. Při tlaku 30-40 GPa (300-400 tisíc atmosfér) a teplotě kolem 2000 K začaly poprvé vznikat polyhydridy, NaH3 a NaH7.
Kromě supravodivosti při vysokých teplotách by se sloučeniny tohoto typu mohly potenciálně využívat i pro skladování vodíku např. v palivových článcích. Samozřejmě by bylo třeba zvládnout výrobu při méně extrémních podmínkách, otázkou je také stabilita výsledných molekul.
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Jak se zdá, „oxidační čísla“ NaH7 vypadají následovně: exotický řetězec H3 má náboj -1, pak jsou zde 2 dvoatomové útvary vodíku (jakoby neutrální molekuly) a sodíkový kationt. NaH3 je prostě hydrid sodíku, kde místo vodíkového aniontu je útvar ze 3 atomů.

Kamera s grafenem a kvantovými tečkami

Začlenění dalších polovodičů, např. právě grafenu, do CMOS technologií, představuje problém kvůli nesouladu mřížkových parametrů. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close