(c) Graphicsstock

Spory o nejstarší nulu

Sanskrtský rukopis Bachšali (Bakhschali), uložený na Oxfordské univerzitě, byl nedávno datován radiokarbonovou metodou. Jak se ukázalo, tři různé listy březové kůry pocházejí z různých dob, uhlík C14 dal výsledky pro 3 listy asi 300, 700 a 900 n. l. Zápis na jednom z listů přitom obsahuje nulu. Máme před sebou nejstarší doklad jejího použití?

Jedna část sporu se vede o to, zda jde o „pravou nulu“, tedy číslo samo o sobě, nebo pouze o označení chybějící cifry (v podobě tečky). Pokud by platilo to první, šlo zřejmě by o nejstarší znak nuly vůbec; v opačném případě bychom se pohybovali v rámci konceptu, který již dříve vymysleli Babyloňané a zhruba ve stejné době i Mayové.
Vědci z Oxfordu, kteří provedli původní výzkum, hájili verzi nepravé nuly, mezinárodní tým historiků matematiky (USA, Kanada, Nový Zéland, Japonsko, Francie) nyní vyjádřil nesouhlas. Podle nové analýzy jde o nulu pravou, protože na jednom místě se hovoří o součtu 1+0 jako dvou regulérních číslic. Nová studie (autor Dominik Wujastyk a kol.) byla publikována v History of Science in South Asia.
Příslušný rukopis byl objeven na konci 19. století v Bachšali (dnes Pákistán). Až dosud se za nejstarší zobrazení „skutečné“ nuly jako čísla pokládal zápis v chrámu Gvalijaru z 9. století. Zbývá ale ještě otázka datování textu z Bachšali. Nula se vyskytuje na listu datovaném do roku 300. To by byla opravdu senzace, jenže nová studie tvrdí, že rukopis je minimálně na prvních dvou listech souvislým pojednáním, nejde o listy popsané v různých dobách, které jsme náhodou objevili pohromadě. Musel tedy být napsán až po vzniku mladšího listu (pokud samozřejmě nešlo o opis staršího díla, to už jsme ale mimo empirické doklady), někdy v 8. století. I to by znamenalo, že jde nulu starší než tu z Gvalijaru. Ale samozřejmě – protože dvě dosud provedené studie nedospěly ke shodě, možná se dočkáme ještě dalších pohledů na věc.

Zdroj: Phys.org a další

Kamera s grafenem a kvantovými tečkami

Začlenění dalších polovodičů, např. právě grafenu, do CMOS technologií, představuje problém kvůli nesouladu mřížkových parametrů. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close