Sciencemag.cz
Doporučujeme
3D tisk z živých buněk se realizoval již v rámci několika projektů, vesměs bylo cílem vytvořit orgány pro transplantace. Stejně tak se již zkoušelo tisknout i z kmenových buněk. André Studart a jeho kolegové z curyšského ETH nyní přišli s 3D tiskem inkoustů obsahujících bakterie. Použité druhy bakterií lze různě kombinovat a vyrábět tak miniaturní chemické továrny s požadovanými vlastnostmi.
Prozatím nejvíc se experimentovalo s bakteriemi Pseudomonas putida a Acetobacter xylinum. První z nich dokáže mj. rozkládat toxický fenol (používaný např. v chemickém průmyslu), druhá vylučuje vysoce čistou nanoceluózu, která je vhodná pro léčbu popálenin. Samotný inkoust se skládá z biokompatibilního hydrogelu (kyselina hydraulonová, molekuly sacharidů s dlouhými řetězci a oxid křemičitý), který pak vytváří nosnou 3D strukturu konkrétního tvaru. Viskozitu inkoustu je třeba ladit – vrstvy musejí držet na sobě, ale stejně tak procházet tryskou, navíc v příliš tekutém prostředí by se bakterie mohly náhodně pohybovat, což většinou nechceme. Na viskozitě pak samozřejmě závisí i reakce, které bakterie dokáží uskutečňovat.
Studie byla publikována v Science Advances. Tištěný materiál autoři označují jako Flink (functional living ink). Příslušná chemická továrna samozřejmě funguje jen tak dlouho, dokud bakterii nedojdou živiny v hydrogelu, to lze ale opět naplánovat s ohledem na konkrétní projekt.
Jako jedno z dalších možných využití struktur s bakteriemi se uvádějí senzory, které by dokázaly např. detekovat řadu látek ve vodě. Na příslušném základě by se daly vyrábět filtry (možná i třeba použitelné při úniku ropy apod.). Problémem zatím je poměrně pomalá výroba, technologie v tuto chvíli není příliš škálovatelná/použitelná ve větším měřítku.
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Při použití patogenních bakterií je tato technologie možná i zneužitelná? Nebo vše, co lze provést takto, lze udělat i jinak a jednodušeji?
