Sciencemag.cz
Related Articles
Nová studie zkoumala urychlení sociálně-ekologických změn v prvním polském království, dynastii Piastovců, a identifikuje faktory, které přispěly k rozpadu státu. Z podrobných pylových záznamů a historických a archeologických dat má vyplývat, že období rychlých ekologických změn a koncentrace bohatství, po němž následovalo období přerodu a zhroucení politických struktur.
Autoři tvrdí, že udržitelné politické systémy vyžadují rovnováhu mezi akumulací kapitálu a sociální propojeností a že nedostatek sociální soudržnosti nakonec dovedl piastovský stát ke kolapsu.
Piastovský stát vznikl v roce 900 n. l. díky přílivu stříbra, které bylo pravděpodobně získáváno především z obchodu s otroky (ve směru východ – západní Evropa a Byzanc). Pylová jádra ze čtyř lokalit piastovského státu ukazují, že při jeho založení došlo k rychlé intenzifikaci využívání půdy, která se vyznačovala odlesňováním/vypalováním, nárůstem zemědělských aktivit a rozšiřování pastvin. Necelé století po založení však pylové záznamy ukazují, že zemědělská aktivita v království klesala a některé oblasti opět ovládly „divoké ekosystémy“. Velké zásoby stříbra se přesouvaly spolu s mocenskými centry, ale zůstávaly vysoce koncentrované.
Nakonec ve 30. letech 10. století vnitřní konflikty uvnitř dynastie a zahraniční vpád českého panovníka Břetislava I. znamenaly rozpad piastovského státu a dočasný zánik jakýchkoli významnějších politických struktur v Polsku. (Poznámka: Český kníže Břetislav I. v roce 1039 dobyl piastovskou metropoli Hnězdno a odvezl do Prahy ostatky sv. Vojtěcha.)
Při vysvětlování rychlého vzestupu a pádu prvního polského státu se autoři obracejí k poznatkům ze studia komplexních systémů. Uvádějí, že vznik piastovské dynastie byl založen na cyklu násilí, expanze a vytěžení. Tento cyklus byl živen pozitivními zpětnými vazbami, které dále podporovaly expanzi státu. Aby však komplexní systém, jako je stát, dosáhl stability, musí existovat také cyklus negativních zpětných vazeb, které systém drží pohromadě, zpomalují růst a zajišťují rovnováhu.
„Navzdory svému úsilí rychle vytvořit křesťanskou náboženskou hierarchii nedokázalo piastovské Polsko úspěšně využít soudržné síly náboženství,“ říká Adam Izdebski, hlavní autor studie, „ani nevyvinulo dobrý mechanismus kooptace podmaněného obyvatelstva a jeho elit.“
Unbalanced social-ecological acceleration led to state formation failure in early medieval Poland, Proceedings of the National Academy of Sciences (2025). www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.2409056122
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámky PH: Ono to subjektivně vypadá dost náhodně. Krátce předtím na přelomu tisíciletí naopak kolaboval český stát a Boleslav Chrabrý vstoupil do Prahy. Zase předtím patřil přemyslovské říši Krakov a sahala až někam ke Lvovu a Červeným hradům. Nebo viz zánik Velké Moravy. Prostě rané západoslovanské státy byly zřejmě značně nestabilní, od vrcholu k pádu stačilo pár let. Vedle vojenské porážky stále hrozil i ekonomický kolaps (český i polský stát závisely na tom, kdo ovládá obchodní trasy na východ), ale ekologické faktory zde roli asi tolik nehrály…? (Však bylo ještě teplé období, půdy bylo stále dost, větší středověká kolonizace nastala až ve 13. století? Ale zase kdoví, možná stačily tehdy ke kolapsu státu i tři neúrody po sobě?)
