Sciencemag.cz
Related Articles
Druh je známý schopností partenogeneze, tedy rozmnožování bez oplození samcem.
Bazilišek Juliův patří k nejvzácněji chovaným ještěrům evropských zoologických zahrad. Tento teprve v roce 2018 popsaný endemit Hondurasu je výjimečný především schopností partenogeneze – samice se mohou rozmnožovat bez oplození samcem. Úspěšný odchov se nyní podařil v Zooparku Zájezd, kde se vylíhla tři mláďata tohoto pozoruhodného druhu. Chov v lidské péči tak přispívá nejen k poznání jeho dosud málo prozkoumané biologie, ale také k udržení vzácného druhu v evropských zoologických institucích.
Bazilišek Juliův (Laemanctus julioi) patří mezi nejpozoruhodnější a zároveň velmi vzácně chované plazy v kolekci Zooparku Zájezd. Tento nenápadný stromový ještěr z čeledi baziliškovitých (Corytophanidae) byl pro vědu popsán teprve v roce 2018 a je endemitem Hondurasu. Znám je z jižní části země, kde se vyskytuje přibližně v nadmořských výškách 650–1 000 metrů. Charakteristická je pro něj štíhlá stavba těla, nápadná protáhlá hlava s plochým hřebenem a mimořádně dlouhý ocas, který mu pomáhá udržovat rovnováhu při pohybu ve vegetaci.
Druh je mimořádně vzácný také v zoologických zahradách. Podle aktuálních údajů Zootierliste je v Evropě chován pouze ve čtyřech zoologických zahradách v České republice a v Polsku. Jednou z nich je právě Zoopark Zájezd. Takto malý počet chovů podtrhuje význam udržení stabilní populace v lidské péči a výměny zkušeností mezi jednotlivými chovateli.
Zdaleka nejpozoruhodnější vlastností baziliška Juliova je však jeho způsob rozmnožování. Druh je známý schopností partenogeneze, tedy rozmnožování bez oplození samcem. Samice mohou vytvářet vejce bez předchozího páření a z nich se následně líhnou další samice. Rozmnožování tak může probíhat bez přítomnosti samců. Tento neobvyklý reprodukční mechanismus činí z baziliška Juliova mimořádně zajímavý druh nejen pro zoologické zahrady, ale také pro vědecký výzkum, na kterém se podílejí odborníci z PřF UK.
Samice kladou vejce, která jsou následně inkubována při kontrolované teplotě a vlhkosti. „Aktuálně máme několik vajec v inkubátoru, nicméně tři mláďata jsme našli v Tropickém skleníku, kde se vylíhla přímo v expozici. Partenogenetické rozmnožování je doloženo také z plzeňské Akva Tery, kde se z šesti vajec vylíhlo šest samic. Právě z Akva Tery jsme obdrželi naše chovná zvířata a navázali tak na české úspěchy v chovu tohoto druhu,“ říká kurátor Zooparku Zájezd Jiří Marek ml.
O odchovaná mláďata se nyní chovatelé starají v terarijním zázemí. „Od začátku ochotně přijímají malé cvrčky a velmi aktivně loví,“ doplňuje Marek ml. Dospělé bazilišky Juliovy mohou návštěvníci spatřit v expozici Tropický skleník, kterou obývá dalších 11 druhů zvířat. Mnoho z nich nechová žádná jiná zoologická zahrada v ČR.
Otázka partenogeneze tohoto druhu je zajímavá také z evolučního hlediska. Schopnost rozmnožovat se bez samců umožňuje samici založit novou populaci bez nutnosti přítomnosti partnera. Na druhou stranu je dlouhodobě asexuální rozmnožování spojeno s omezenou genetickou variabilitou. Chov baziliška Juliova v Zooparku Zájezd tak představuje příležitost nejen představit návštěvníkům mimořádně vzácného plaza, ale také upozornit na jeden z nejzajímavějších způsobů rozmnožování obratlovců. Partenogeneze názorně ukazuje, jak rozmanité strategie dokázala evoluce vytvořit pro zachování a šíření živočišných druhů.
