Sciencemag.cz
Related Articles
Podle nového výzkumu se „malé červené tečky“ mohou nacházet v malých, hustých galaxiích s celkovou hmotností odpovídající přibližně jedné miliardě slunečních hmotností. Studie přináší nové informace o tom, jak se tyto záhadné objekty vyvíjely během první miliardy let po velkém třesku.
Malé červené tečky jsou drobné červené objekty pozorované ve velkých vzdálenostech od Země. Povaha těchto objektů a zdroj jejich světla však dosud zůstávaly nejasné. Předchozí výzkumy odhalily v ultrafialovém spektru známky přítomnosti velkého množství hmoty kolem některých z těchto objektů, což by mohlo naznačovat, že jsou součástí galaxií. Ve viditelném spektru však dosud existovalo jen málo důkazů o této hmotě.
Xuheng Ding (Wuhan University), Lilan Yang (Hunan Normal University, Changsha) a jejich kolegové zkombinovali snímky 217 malých červených teček pořízené Vesmírným dalekohledem Jamese Webba, a odhalili tak slabé záření v optickém spektru, které nebylo možné jasně zachytit na jednotlivých snímcích. Modelování těchto dat naznačuje, že toto záření pravděpodobně pochází z galaxií, v nichž probíhá tvorba hvězd, přičemž malé červené tečky v jejich středu představují supermasivní černé díry.
Studované galaxie mají průměrný poloměr pouhých 210 parseků (asi 685 světelných let), což je činí přibližně 2,5krát kompaktnějšími, než jsou jiné galaxie s podobnou hmotností a probíhající tvorbou hvězd, které byly pozorovány v srovnatelném období historie vesmíru.
Hlavní závěr: Malé červené tečky nejsou pouhými izolovanými světelnými body, ale pravděpodobně se nacházejí uvnitř kompaktních galaxií, v nichž vznikají hvězdy. Autoři studie však upozorňují, že jejich výsledky popisují průměrné vlastnosti celého vzorku – záření je příliš slabé na to, aby ho bylo možné detekovat kolem většiny jednotlivých objektů.
Yiyang Zhang et al, Extended components of little red dots in the rest-frame optical, Nature Astronomy (2026). DOI: 10.1038/s41550-026-02945-z
Zdroj: Nature Publishing Group / Phys.org, přeloženo / zkráceno
