Alzheimerovu chorobu by mohly způsobovat změny v metabolismu mozku. K takovému závěru dospěla alespoň studie vědců z Chinese University of Hong Kong. Výzkumný tým zjistil, že konkrétní varianta genu (jednonukleotidový polymorfismus v genu LRP6) způsobuje, že astrocyty (podpůrné buňky v mozku) mozku vyčerpávají aminokyseliny, které jsou nezbytné pro správný přenos nervových signálů. Dlouhodobý nedostatek aminokyselin může mít pak jako následek i poruchy kognitivních funkcí a paměti. Přímé doplnění chybějících aminokyselin do mozku by mohlo postup Alzheimerovy choroby zpomalovat nebo i zastavit.
Podle statistik WHO z roku 2020 trpělo demencí na celém světě přibližně 50 milionů lidí a každoročně přibývá téměř 10 milionů nových případů. Alzheimerova nemoc je nejčastější formou demence, podílí se asi na 60 až 70 % případů. Převažující přístup k léčbě Alzheimerovy poruchy se zaměřuje na beta amyloidy (plaky), nicméně tyto snahy zatím prakticky nevedly k úspěchu. Podle autorů studie publikované v Advanced Science je proto třeba hledat nové molekulární cíle, které jsou spojené s postupem choroby.
V poslední době přibývá důkazů o tom, že ještě než se objeví první viditelné příznaky choroby, dochází v mozku ke změně metabolismu. Jak se zdá, závadná forma (mutace) LRP6 je spojena se sníženou expresí tohoto genu v předním mozku. Gen je aktivní hlavně v astocytech. U dospělých myší se po vymazání tohoto genu ukázalo, že dochází k rychlému zhoršení jejich kognitivních i paměťových funkcí.
Kim Hei-Man Chow, hlavní autor studie, uvádí, že normálně astocyty používají jako hlavní zdroj energie glukózu. Při absenci nebo nedostatečném čtení LRP6 se ale jejich metabolismus převrací, buňky glukózu zpracovat neumí a jako hlavní zdroj energie využívají aminokyselinu glutamin a aminokyseliny s rozvětveným řetězcem (BCAA: valin, leucin, isoleucin, všechny patří mezi esenciální aminokyseliny). Tím se obecně mění fungování mozku a speciálně je narušena syntéza a recyklace neutroansmiterů (některé z nich patří přímo mezi aminokyseliny: kyselina glutamová, GABA, kyselina asparagová a glycin). Následně je pak narušena základní funkce mozku, tedy přenos signálů po synapsích.
Kromě mutace v LRP6 se příslušné metabolické změny objevují také spolu s genetickou variantou alely apolipoproteinu E (APOE) E4, která je nejčastějším genetickým rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby vůbec (v některých populacích je tato mutace zastoupena až u 6–9 % lidí). Protein kódovaný alelou APOE-E4 brání totiž normálnímu fungování proteinu LRP6, který zadržuje uvnitř buněk a brání mu fungovat i na povrchu.
Výzkumný tým uvádí, že přímé podávání glutaminu a aminokyselin s rozvětveným řetězcem projevy choroby zmírňuje (poznámka PH: míněno zřejmě u myší). Lidé je již užívají rovněž (poznámka PH: i když jen orálně jako lék/výživový doplněk? Zde se myslí nějaké přímé zavádění do mozku?), je tedy alespoň ověřeno to, že jde o terapii celkem bezpečnou. Aminokyseliny s rozvětveným řetězcem již slouží k léčbě jiných neurologických poruch, mj. bipolární poruchy a ALS (amyotrofická laterální skleróza).
Hei‐Man Chow et al, Low‐Density Lipoprotein Receptor‐Related Protein 6 Cell Surface Availability Regulates Fuel Metabolism in Astrocytes, Advanced Science (2021). DOI: 10.1002/advs.202004993
Zdroj: MedicalXpress.com a další