(c) Graphicstock

Antabus by mohl fungovat proti rakovině

Disulfiram je za přispění mědi metabolizován na jinou látku, která se akumuluje v nádorových buňkách.

Mezinárodní výzkumný tým vedený výzkumníky z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci publikoval v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature práci zaměřenou na lék používaný při léčbě alkoholové závislosti (disulfiram, Antabus) a jeho budoucí využití při léčbě rakoviny.

Vývoj nových protinádorových léčiv je extrémně finančně i časově náročný. Slibnou alternativou je tedy využití již existujících a schválených léků na nová onemocnění – tzv. „drug repurposing“ nebo „drug repositioning“ (DR). Hledání nových uplatnění pro stará léčiva je zvláště atraktivní pro akademický translační výzkum s ohledem na podstatně menší náklady na jejich uvedení do fáze klinického hodnocení. Aktivní program na DR tak probíhá na mnoha špičkových akademických pracovištích, ale i v některých farmaceutických firmách.

Tým výzkumníků z ÚMTM vedený profesorem Jiřím Bártkem a dalšími kolegy z pěti zemí (Dánska, Švédska, Švýcarska, USA a Kanady) zkombinoval laboratorní, preklinický a epidemiologický výzkum a zjistil, že disulfiram, levný lék po mnoho dekád prodávaný pod komerčním názvem Antabus a užívaný k léčbě alkoholové závislosti, má mimořádné protinádorové účinky.

Práce vychází z epidemiologické studie provedené na dánských pacientech-alkoholicích, u nichž bylo zjištěno maligní onemocnění. Ukázalo se, že pacienti, kteří i po nádorové diagnóze nadále užívali disulfiram, měli výrazně menší riziko úmrtí než pacienti, kteří s užíváním přestali. Tato data, poukazující na možný protinádorový efekt disulfiramu, motivovala další molekulárně biologický výzkum zaměřený na působení léčiva na nádorové buňky. Bylo zjištěno, že disulfiram je v lidském těle za přispění mědi metabolizován na jinou látku, která se akumuluje v nádorových buňkách a v nich se váže na NPL4 protein. Tím způsobuje jeho imobilizaci a ztrátu funkčnosti.

Funkční bílkovina NPL4 je nezbytnou součástí důležité molekulární dráhy (tzv. p97 dráha), která pomáhá buňkám vyrovnávat se se stresem způsobovaným akumulací poškozených proteinů v endoplasmatickém retikulu. Právě nádorové buňky jsou běžně vystavené obrovské nadprodukci defektních proteinů. Plně funkční p97/NPL4 dráha je tak značně důležitá pro jejich další přežití a je považována za atraktivní cíl budoucí léčby. Disulfiramem, respektive jeho aktivním metabolitem, indukovaný defekt v p97 dráze je průlomovým zjištěním, které se znalostí molekulárního cíle umožňuje budoucí personalizaci léčby disulfiramem a jeho indikaci nemocným s nejvyšší pravděpodobností terapeutické odpovědi.

tisková zpráva Univerzity Palackého v Olomouci

Nejvýkonnější německý superpočítač

V superpočítačovém centru v Jülichu (JSC) je právě uváděn do provozu superpočítač JUWELS dodávaný společností …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close