Sciencemag.cz
Doporučujeme
V poslední době přibývá studií potvrzujících, že halucinogeny mohou fungovat v roli antidepresiva. A to jak při pravidelném podávání mikrodávek, tak i při jednorázové nebo opakované „plné dávce“. Totéž se nyní potvrdilo pro ketamin, původně používaný jako anestetikum ve veterinární medicíně.
Nově provedená metastudie zkoumala již provedené pokusy s ketaminem, konkrétně 83 publikovaných vědeckých prací. Již 1-4 hodiny po odeznění akutního tripu (v kontrolovaném klinickém prostředí, s podmínkami pro řešení případných rizik) se mělo ukázat zlepšení psychického stavu, které přetrvávalo až dva týdny. Opakovaná aplikace by možná ochranný účinek prodloužila. Konkrétně se prokázal účinek ketaminu na těžké deprese a bipolární poruchy, též se ulevilo lidem se sebevražednými myšlenkami. U dalších psychiatrických poruch, včetně úzkostných poruch, posttraumatických stresových poruch a obsedantně-kompulzivních poruch, jakési důkazy naznačující potenciální přínos léčby ketaminem existují rovněž, ale jsou méně přesvědčivé. Navíc u osob s poruchami užívání návykových látek vedla léčba ketaminem ke krátkodobému snížení touhy po droze i abstinenčních příznaků.
Má jít o dosud nejkomplexnější metastudii, nicméně jak autoři přiznávají, dosud provedené studie mají často omezenou vypovídací hodnotu; mnohdy nešlo o slepé pokusy s placebem (ideálně dvojitě slepé pokusy), studie nebyly randomizovány atd. Navíc je zde docela problém s metodikou. Člověk si všimne, zda mu byl podán ketamin nebo placebo, až snad na lidi velmi snadno ovlivnitelné. Aspirin lze v podobném pokusu nahradit fyziologickým roztokem, ketamin ne. Zde by slepý pokus měl zahrnovat jiný, „obdobně fungující“ halucinogen, u něhož se ale nepředpokládají antidepresivní účinky.
Ketamine for the treatment of mental health and substance use disorders: a comprehensive systematic review, British Journal of Psychiatry Open, 2021. ore.exeter.ac.uk/repository/handle/10871/127825
Zdroj: University of Exeter / MedicalXpress.com a další
Poznámky PH:
„Prášky“ typu SSRI jsou ale v roli antidepresiva mnohem snadněji použitelné. U mikrodávek halucinogenů je riziko, že se z nich budou dělat dávky plné, plné dávky zase vyžadují dohled lékaře. Čili halucinogeny budou nejspíš jen doplněk určený pro ty, na které nezaberou jiné prostředky.
Samozřejmě celá věc je dost komplikovaná, SSRI mají zase pomalý nástup, neposkytují okamžitou úlevu po hodině od aplikace.
Jinak ad text výše: samotný „trip“ a antidepresivní dopad jsou různé věci, druhý případ je nějaké přebudování spojů v mozku, při mikrodávkách se trip ani nedostaví atd. Budou tedy existovat halucinogeny, které antidepresivní účinek nemají (když nic jiného, víme, halucinace se dostavují při vysoké horečce, otravách oxidem uhelnatým, dušení, a zde se asi nepředpokládá, že by to na deprese pomohlo); nejspíš v roli rekreačních drog se ale přednostně uplatňují ty první. Oblibu asi ovlivňuje to, že lidé se mnohdy cítí lépe i po odeznění akutní intoxikace.
